will be available in english soon... Czech translation follows
Vždycky mě najdou
V dnešní přesycené době se stává, že i dobrou desku odložíte po pár týdnech, a když vám něco vydrží v přehrávači měsíce, jde fakt o výjimečnou nahrávku. S debutem dvojice Kieslowski se mi to ale stalo a v přehrávači je mám dodnes. A po poslechu "Na nože" musím konstatovat, že s touto deskou to bude stejné.
Ti, co si před rokem všimli debutu "Tiché lásky" folkového dua Kieslowski, zpozorněli a mluvili o znamenité nahrávce. Ostatně i v naší výroční anketě se album umístilo na 11. místě. Deska "Na nože" na debut navazuje. Opět má stopáž jen kolem půl hodiny, opět je něžná a intimní (i když se tu přidávají hostující muzikanti a zkouší se i zvukové experimenty), opět je ohraničená intrem a outrem a opět je hodně vydařená.
Marie Kieslowski a David K. Pomahač se tentokrát zabývají hlavně problematikou mezilidských vztahů, do textů se dostávají ostřejší slova i myšlenky. Chlastá se v nich, střídají se ženský a ve spojení s jemnou lyrikou to překvapivě funguje. To proto, že Kieslowski vše popisují jasně a s výbornou schopností použít trefnou a údernou zkratku. To je ostatně, jak v hudbě, tak v textech jedna z nejdůležitějších vlastností tohoto dua, v jehož písních se nic zbytečně nepřibarvuje. Nikdo si nepomáhá syntetickými příchutěmi nebo drahými voňavkami. Písničky tady voní a chutnají právě ve své nejpřirozenější podobě. A to proto, že jsou samy o sobě dostatečně silné.
A tak stačí napsat třeba jen čtyři verše a je v nich celý obrazotvorný příběh plný zklamání i touhy. Myslím na skladbu "Bloky, smeče", jejíž celý text je: "Na nože od rána do rána / prohrává můj orel tvoje panna. / Já hraju bloky, ty smeče / doufám, že nám život neuteče." A je v tom vše, netřeba cokoliv dodávat.
Kieslowski dokázali navázat na svou vynikající debutovou desku albem stejně vynikajícím. A pořád umí dokonale vytěžit atmosféru svých sdělení a dostat je tou nejčistší cestou napřímo k posluchači. V tom jsou opravdoví mistři. Jak se stavbou písničky, tak se stavbou alba celého pracují tak, aby posluchače tak akorát nasytili. Radši o trošičku méně, tak, aby doposlouchal track nebo desku a chtěl ještě. A to dnes umí málokdo.