Původní název souboru, který jeho zakladatel, učitel a nadšený vlastivědný pracovník Jan Boháč pojmenoval Ondřejník, souvisí s polohou Kozlovic, domovské obce souboru, na úpatí hory Ondřejníku v moravských Beskydách. Vznikl v květnu roku 1970 vlastně účelově: chystalo se na národopisných slavnostech v Rožnově konaných 25. června 1970 na paměť 75. výročí Národopisné výstavy českoslovanské – a kozlovičtí připravili de facto repliku vystoupení, které v r. 1895 předváděli kozlovičtí účastníci v Praze. V roce 1975 se vedení souboru ujali manželé Vlastimil a Marie Krpcovi a z národopisné skupiny Ondřejník vznikl Soubor lidových písní a tanců Valašský vojvoda s vlastní cimbálovou muzikou. Název byl vybrán podle legendárních valašských vojvodů, někdejších valašských vůdců a správců salaší dodržujících nepsané tzv.Valašským právem. Valašský vojvoda rekonstruuje kulturu doby, kdy na hukvaldském panství sídlili valašští vojvodové z rodu Krpců a Žáčků v Kozlovicích (1565-1764) dobu, kdy na lašsko-valašské pomezí pronikala valašská kolonizace se svou vlastní kulturou - písněmi, tanci, zvyky, kroji a architekturou. V té době se na beskydských loukách stavěly stovky salaší s tisíci ovcí; členové souboru i cimbálová muzika vystupují v lidových krojích rekonstruovaných podle dobových záznamů z 18. století. V čele muziky stojí od počátku houslista-tercáš (resp. střídající primáš) a zpěvák Zdeněk Tofel, hudební redaktor českého rozhlasu Ostrava, primášem muziky je Jaromír Střálka. Zpěváci-sólisté jsou nejčastěji Marie Ševčíková, Jiří Krpec, Dušan Strakoš a Petra Žáčková. Z bohaté diskografie se patří zmínit CD Písně a tance z lašsko-valašského pomezí (ČRo Ostrava, 1997), vánoční album Koleda je ve Vánoce (BM Music, 1995) a Slunečko vychodi (Styltón, 2001).
-Helena Bretfeldová-
CZK
EUR
USD
