Mantaban

Jiří Hodina (housle, zpěv), Petr Kalfus (soprán saxofon, altový klarinet) a Jan Jirucha (pozoun), protagonisté Mantaban3ja, chtějí především propůjčit tradiční české a moravské lidové hudbě nový zvuk a uměleckými prostředky ji zabydlet v dnešku. Písňovému folkloru dob minulých i vlastním skladbám vdechují svojí interpretací a soudobým aranžmá nový život a staví tak mosty mezi minulostí a současností, mezi tradičním a moderním. Na počátku byl projekt Mantaban Jiřího Hodiny a jeho hudebních přátel, které přizýval k občasné, nebo i dlouhodobé spolupráci (Jiří Stivín, Ondřej a Štěpán Škochovi, Jan Mikušek, Hana Vyšínská, Tadeáš Mesany, Josef Žák a další). Mantaban byl vyústěním desetiletého hraní předchozí skupiny Marcipán (nominace na žánrovou cenu Anděl 2003 v kategorii World Music) a stále je otevřenou dílnou pro všechny, kdo přicházejí s osobitými hudebními podněty. Pokud přijmeme tvrzení, že ústní tradice znamená předávání „od úst k uším“, tak naším záměrem je snaha znovu porozumět textům s ohledem na současnost, usilovat o aktuální zvuk a tím obnovit jejich naslouchání. To je Mantaban. Každý z našich nástrojů má svoji identitu, charakteristickou barvu, artikulační schopnosti dané svou stavbou, tvarem, rozsahem. A přece, jakmile se spojí s textem písničky, jsou to opravdu housle, pozoun a soprán saxofon? Nezmění se saxofon v klarinu či serpent a pozoun v altovou violu da gamba? Není ve flažoletových tónech houslí a lehkém smyku smyčce slyšet fujary ze Šumiac?