Alternativa, která celosvětově obstojí
Martin Kyšperský, určující postava brněnského alternativního seskupení Květy, vždy rád dělal věci po svém. Netradičně, což v těch šťastnějších případech znamená svěže. A Kyšperský naštěstí patří mezi případy šťastné.
Zábavný underground Po sérii tří demonahrávek a dvou desek vyšlo letos u Indies třetí, nejvyzrálejší album Květů Střela zastavená v jantaru. Výlet do hudebních krajin za hranicemi řečeného. Kapela rozvinula svůj osobitý rukopis a přidala ještě lepší písně s výraznějšími nápady. Vše plyne přirozeněji, hudební vata se nekoná.
Dílo je manifestem toho, jak se dá dělat umělecky hodnotná, zábavná hudba a přitom být věrný nepsaným pravidlům undergroundového manifestu. Skladby dávají smysl, překvapují skvěle zvládnutými aranžemi i zvukem, ale ani v nejmenším se nepodbízejí. Na mysli vytane Jablkoň. A jako třešnička na dortu se celou stopáží line nedefinovatelný pocit, že každá píseň je poctivě odžitá, ne-li přímo odtrpěná. Ano, souvisí to s texty, ale jde o něco hlubšího. Jakýsi vnitřní svět tělesa. Pořád nic? Navštivte oficiální stránky a projděte si aktuality. Víc už napovědět nedokážu. Snad jen - všimli jste si, že každá kapela, se kterou lze žít a umřít, bývá opředena tajemstvími libovolné povahy?
Vezměme to popořadě: Pověsím prádlo ukazuje Květy jako nejvýraznější pokračovatele brněnské alternativní školy. Ohýbaný plech v úvodu, obskurní nástroje a zvukové finesy na každém kroku, to vše s hlavou i patou. Zároveň se projeví snad jediná (navíc relativní) slabina desky. Kyšperského jedinečný pěvecký projev místy hraničí s až nepříjemným pitvořením se, jež může ve výsledku ubrat emocionální síle sdělení.
Z kukly vylétl motýl Druhá Zvíře nebo sebe a zvíře, jedna z těch, které mě chytly a nepustí. Křehká balada o zlé minulosti, osvícení a snad i odpuštění. Bílý tygr: fantastické vícehlasy, nervní tempo a něžné ševelení. Praktická ukázka rozdílu mezi bolestínstvím a vyzpívaným utrpením. Venkovská hororem nasáklá Z kukuřičných polí se dotýká industriálu. Originální název písně? Kolik mravenců musí přijít, aby odtáhli ledničku! Jak důležitou roli hrají v textech Kyšperského jeho noční sny! Nechápete nic, ale rozumíte všemu.
Zážitky z cest kapely reflektuje Viděl jsem Paříž. Další nekonečná tesknota vás zachvátí při Listí podzimním. Tohle je opravdu kapela mezinárodního formátu, rovnocenný člen světové freak-folkové scény. První ze dvou přesně odměřených vstupů bývalé zpěvačky Květů Marty Svobodové se odehraje v Cirkuse. Moře má své vlastní děti: „My už žádný děti mít nebudeme, my už jenom poplujeme.“ Bezvýchodný splín, noise. Jam č. 6 odkazuje na ryze experimentální začátky Květů, po něm přichází závěrečná Je prosinec, je zima. A přináší alespoň pocit smíření. Alespoň ten pocit... a pláč.
Květy vykvetly na brněnské scéně v roce 1993, nicméně pět let pouze hibernovaly ve stadiu kukly, z níž se nejdříve vylíhla housenka a nyní, po patnácti letech existence, mohu nadšeně konstatovat, že z housenky je motýl.
MATĚJ X. ŽITO
CZK
EUR
USD