Nebývá vždy snadné plně proniknout do mimoevropské hudby. V odlišných postupech a výrazových prostředcích nepřivyklému uchu často splývají jemné nuance, tak potřebné k porozumění hlubokým poselstvím. Na druhou stranu prolnutí cizí hudby etnické s hudbou nám blízkou a srozumitelnou často zplošťuje zážitek ze setkávání s jinými kulturami. U Čankišou jde vždy o setkání autentické a bezprostřední, a přesto s sebou strhnou snad každého našince (a nejen jeho), jenž má uši k slyšení. O jejich nejnovějším albu "Lé La" to bezezbytku platí také.
Hudba je to na world music poměrně tvrdá. Nápaditou rytmikou a hutným basovým základem znějí notně přetavené bigbeatové kořeny členů kapely. Elektrická kytara co chvíli rozčísne již tak dost rozbouřenou hladinu, pustí se dokonce do klasického rockového sóla. Myšlenku alba však rozvíjí především dechová sekce. Vtipné motivy rozezvučené saxofony a trumpetami jsou dále domýšleny nástroji známými i alespoň mně neznámými a rozprostírají se v bohatých zvukových barvách. Výčet všech postupně znějících nástrojů dává dohromady malý orchestr. V kapele s přehledem zvládá každý svých několik instrumentů. Avšak nástrojem bezpochyby nejpřednějším je hlas frontmana Karla Heřmana. Jemně a měkce se nad ostatním přelévá, ve vyšších polohách je přitom stejně mohutný jako postava jeho nositele.
Kromě skladeb vzešlých čistě z dílny Čankišou zní albem výsledky spolupráce kapely s réunionskými a pákistánskými muzikanty i balkánský a ugandský tradicionál. Mezi cizokrajnými prvky a svérázným zpracováním vzniká jedinečné vzájemné pnutí. Čím to? Myslím, že odpovědí je osobitý humor, odrážející se naprosto ve všem, nač Čankišou šáhnou, včetně kupříkladu obalu námi probíraného alba. Zvláštní vtip propůjčuje jejich hudbě nadhled, a přestože občas jakoby karikuje své vlastní inspirace, přistupuje k nim s hlubokou úctou. Výsledkem proto není znevažující nadsázka, naopak díky uctivému humoru vespod se snadno dostaneme i ke všemu ostatnímu. S vtipem pojatý svět je prostě základem celého alba a dobrá nálada je jeho bytostnou součástí. Najde-li se snad cynik, který ji při poslechu nepocítil, neponořil se do něj nejspíš dost hluboko.
Čankišou jsou kapela světového formátu – a zdaleka nejen díky svému ze světa načerpanému repertoáru. Se vší důstojností se mohou postavit na jakékoliv světové pódium, kde holdují world music. Svým posledním počinem to jen dosvědčují. Rozhodně doporučuji k poslechu.
Tomáš Mazáč
CZK
EUR
USD