V poslední době jsem neslyšel moc desek, z nichž by šlo tolik nakažlivé radosti, pozitivní energie a dobré nálady jako z Kroskántry. Tak se jmenuje nové, v pořadí třetí album trochu splašené partičky Poletíme?. Brněnští muzikanti dokáží posluchači zlepšit náladu, což se obzvláště v dnešní době hodně cení.
Kapela tentokrát zamířila do countrypunkových vod, okořeněných rockem, folkem a jazzem, k čemuž má ideální nástrojové předpoklady. Tenorové a pětistrunné banjo, housle, mandolína, foukací harmonika, trubka, dobro, piáno, perkuse ... celkem na nahrávce zní bezmála dvě desítky nástrojů a to nepočítám valchu či vrtačku.
Úvodní Kus železa staví na temperamentním country šramlu, v němž se nápaditě prolíná banjo s klavírem, foukací harmonikou či kytarami. Klidnější, na romantické náladě vystavěný Ztracenej šíp se pohybuje mezi Mládkem a swingem, Fígl a Lokomotiva představují klasické countryrockové vypalovačky.
Následní Kovbojové vycházejí z trampské hudby, za Holky pitomý by se nemusel stydět ani Suchý se Šlitrem. Podobná poetika, důraz na klavír a hodně vtipný text. „Mně se líbí líbí líbí holky holky pitomý/nic neřeší, protože nic neví a to je příjemný...“ Pepův happyend svojí náladou odkazuje opět k Mládkovi, Autistickému bratrovi dominují roztančené housle a hororové prvky. Melodická lahůdka s výrazným rytmem a zpěvným refrénem.
Tyto charakteristiky platí i pro druhou polovinu desky. Skočné, energické countryovky (Ruce v kapsách) se střídají s volnějšími skladbami (Lev, Kántry dát), šramlovitými vypalovačkami (Nebreč!) a skupina si klidně střihne i syrový komorní šanson (Muž neviditelný).
Šťavnaté songy se opírají o propracované aranže mnoha nástrojů, přímočaré melodie a chytlavé refrény, které se rychle usazují v hlavách. Nechybějí ani hudební či textové odkazy na známé šlágry, zpracované však s vtipem a nadhledem. Frontman Rudolf Brančovský není žádný technicky dokonalý zpěvák, ale má originální výraz, charisma a obrovské nasazení. Ve většině skladeb mu se zpěvem pomáhají kolegové, a když se do toho opřou, je to síla.
Brančovského textům dominuje láska v různých podobách a stádiích. Nechybí v nich ironie, nadsázka, jsou vtipné, ale často i poetické. Kapela Poletíme? chce na svém novém albu navodit country náladu, která je v jejích představách veselá, romanticky rozpustilá, uvolněná. Daří se jí to dokonale.
Hodnocení: 4 hvězdičky – ta správná kántry nálada
Karel Souček