Ladě mají syrovost a tlak undergroundu, hráčskou procítěnost bluesmenů (ovšem blues musíte z jejich hudby čuchat po feelingu, klasickou dvanáctku a žánrové stereotypy byste hledali marně) i dar poesie. Příběhy třetího alba Kalná působí velmi hrubozrnně, ale není z nich cítit pozérství. Až na pár výjimek, jako brzda v poslechu působí na recenzenta třeba poněkud násilná „bžunda“ s drsnějším podtextem Sere pes Soňa. Ale zřejmě jde jen o subjektivní dojem, protože všechny písně dohromady (sugestivní Tvář studu, nečekaně jemné finále Ostrava a V ulicích se sní) tvoří obrázek – ehm, pradon, fráze – jako ze života. Života možná smolařského, ale žitého naplno.
3 /5
TOMÁŠ S. POLÍVKA
www.rockandpop.cz
CZK
EUR
USD