Ještěrky českého folku
Jaromír Fulnek, Jana Infeldová a Jan Vávra tvoří folkové trio Jananas. V produkci Martina Ledviny nahráli loni svůj velmi dobrý debut. Třináctka skladeb disponuje výbornými texty, funguje i po hudební stránce a otevírá zase další z dimenzí, která českému folku chyběla.
Pokud si umíte hrát s češtinou jak kotě s klubíčkem a k tomu psát o zábavných a neprvoplánových tématech, a ještě navíc chytře, máte z půlky vyhráno. Jananas nejen že píšou na český folk neuvěřitelně svěží texty, stejně svěže tahají z rukávu hudební motivy a svůj moderní folk provoní i dalšími styly. A tak si na debutovém albu tykají s hip hopem, skáčkem nebo blues a na naší scéně zanechávají výraznou a nesmazatelnou stopu.
Jananas vydali své debutové album poslední den loňského roku, což nemusí znamenat žádnou taktickou výhodu (kdo má čas číst na silvestra tiskovky?). Kdyby šlo o průměrnou desku, velmi snadno zapadne. Poslední den v roce také znamená, že se album nedostane do přehledů toho zajímavého v nejrůznějších hudebních anketách. Jenže ta deska je tak příjemná, že má smysl se jí věnovat i čtvrt roku po vydání. A nejen proto, že svou náladou se k jaru hodí mnohem víc než k depresivní zimě.
Tím hlavním poznávacím znamením skupiny Jananas jsou právě hravé texty, a když píši hravé, myslím tím sakra HRAVÉ. Ve spojení se ženským hlasem Jany Infeldové (televizní pamětníci a pamětnice ji mohou znát z první sady "Rodiných pout") tu vzniká takový příjemný protipól těm moderním písničkářům Klusovi, Xindlovi X nebo Baumaxovi. Baví-li vás jejich texty, bude vás bavit i Jananas, s tím rozdílem, že jejich album bez problémů můžete pustit i dětem (což třeba v případě Xindla X dost dobře nejde).
Ta hravost a lehkost, kterou je celá nahrávka prosycena, se dostala i do graficky perfektně ztvárněného (fotografie příjemných naivních hrátek s textilem) bookletu Venduly Chalánkové (alias Zvrhlý vkus). A s celou náladou alba je to tak výjimečně propojené, jako se dlouho žádnému interpretovi nepovedlo.
Jananas především baví. Když (jen stopové množství hravosti jako příklad) v "Rautu" rýmují pin a ponk s ping pong, v "Modelu" projedou nebývalým způsobem skoro celou abecedu nebo v "Senior free style" rýmují Jardu Jágra / viágra, je to nečekané a fakt dobré, vnímáte jejich nadhled. Baví nenásilně, inteligentně a mile. Jsou živí a hraví. Se svým špičatým jazýčkem představují ještěrky českého folku, kterému takovéto okysličení sakra prospěje.
8/10
Honza Průša