SWORDFISHTROMBONES: BLOOD & MILK
Na nové tóny mečounových pozounů se čekalo dlouho a vlastně i s napětím. A nejen v tom městě u velké zatáčky, kde místo tramvají jezdí šaliny, kde je občas nuda a kde mají děcka ráda nejen techno na Apokalypse, ale taky alternativní rock s intelektuální zálivkou. A nejen proto, že ty tóny propracovávali SFT celý rok a že je společně s nimi piloval i Dušan Neuwerth, jemuž skoro všechno, čeho se zatím producentsky dotkl, rozkvetlo pod rukama. Dá se říct, že se zadařilo i tentokrát. Teskní Nickové Caveové z Brna zkošatěli a po devíti letech existence vydali album (třetí v pořadí), s nímž by mohli při troše vstřícnosti od dvaceti- třicetiletého publika výrazněji bodovat. Album osobité a poctivé udělané, ze kterého se po prvním poslechu asi neposadíte na zadek, ale když mu dáte druhou třetí šanci zjistíte, že je ve své neokázalosti vlastně velice příjemné. Možná chybějí opravdu silné melodie, skladby jsou však originální zahrané a chytře zaranžované. Celá nahrávka je navíc sevřena přesně tou melancholickou atmosférou,kterou od Swordfishtrombones očekáváme a která z nich dělá na české scéně ojedinělý úkaz. Najdeme tu písně vyloženě kavárenské a tedy patřičně začouzené stejně jako kousky hybnější, jež by mohly skvěle fungovat na koncertech. Turné se blíží, takže se zanedlouho budeme moci přesvědčit. A kde jinde se s hudbou Swordfishtrombones setkáte, pokud si nekoupíte CD? Na Radiožurnál bych to asi neviděl, ale Radio 1 nebo čím dál tím zajímavější Radio Student nebo vlastně kterékoliv internetové rádio zaměřené na nefastfoodovou hudbu si na Blood & Milk zcela určitě najdou zářezy do svých „playlistů“. Ke spokojenosti těch posluchačů, kteří mají rádi temnější odstín kytarové hudby, do níž občas zatroubí pozoun, trubka nebo lesní roh.
Autor: MATĚJ BARTOŠEK, Reflex, 9.3.2006, http://www.reflex.cz/ex_pdf/2006/ex10_morava.pdf