Omalovanky - Tano - o3.volny.cz

Koňaboj vybarvil obrysy lidových písniček

Mám rád lidovost, mám rád folklór, mám rád Vaculíkovu Sekyru. I proto jsem sáhnul po druhém albu skupiny Koňaboj. Jestli nevíte, o čem teď mluvím, snad vám to trochu přiblížím převyprávěním citací z coveru desku. Koňaboj si vzal za úkol nechat se inspirovat společnými prvky předků, kteří předmalovali obrysy lidových písniček. Jeden rozdíl tu však je – skupina si dala za cíl mírné přemalování oněch známých skladeb z Česko-Slovenska. Proto omalovánky, proto pastelka v umělohmotném obalu LPčka. Brněnské vydavatelství Indies mě zase mile překvapilo. Když se člověk zamyslí, slyší třeba Hutku, Segrada, starý Čechomor, tak je schopen říct, že aranže a podání lidových písní se může lišit skladbu od skladby. Totožně jsem se cítil u Omalovánek. První píseň a říznější housle, rockové zbarvení, které provází i dvojku "Ej, lásko, lásko". Třetí píseň nosiče a kombinace folkloru s nádechem jazzu. Jakoby knihy Škvoreckého a jeho náchodské rodiště. Opravdu zvláštní atmosféra. I při další procházce "Omalovánkami" musíte zapomenout na ty klasické "húsle", protažené zpěvy a veselé juchání. Čekejte, snad to nebude znít od věci, jakousi trefnou avantgardu dosud nedotknutelných dědictví v lidové hudbě. Celkem 14 skladeb, patnáctou je bonusová verze "Ej, ňechodce parobci" v dechové podobě, ale kupodivu i karaoke verze tří písní! Já osobně bych vskutku nečekal takový progres právě u kapely, která se zabývá lidovými písněmi. Důležité a podstatné také bude, abych zmínil, jaký je leitmotiv celého alba. V bookletu totiž naleznete několik pasáží z Exupéryho Malého Prince. Jeho kniha je generace vykládána jak coby kniha pro děti, tak i filosofické zamyšlení pro dospělé, které nastínil spisovatel například v díle Citadela. Proč to celé říkám? Protože jak na Malého Prince, tak na lidovou tvorbu může být nahlíženo z více směrů!

Autor: Tano, 16.3.2006, http://o3.volny.cz/~volny/IDC/47377/