„Jedním z mých impulsů byla potřeba změny, chtěla jsem vnést do zásadních principů jazzu nové téma, s vlastním prožitkem a vášní, prostě tak po cikánsku.“ Těmito slovy uvedla zpěvačka světového formátu Ida Kelarová své nové album Aven Bachtale. Výsledek ukazuje, že její snaha se absolutně naplnila.
Romská zpěvačka se na něm spojila se zpívajícím kytaristou a hlavně autorem poloviny skladeb Desideriusem Duždou. Ten patří k jedné z nejvýznamnějších romských osobností v kulturní oblasti a jeho přehled je na albu patrný. Oba vokalisty doprovází Idina skupina Jazz Famelija a ve studiu vypomohla i šestice hostů.
Na albu Aven Bachtale se dokonale podařilo propojit jazzovou a romskou hudbu. Z první se uplatnily funkční instrumentální sóla a souhry, improvizace, lehkost, invence, každý z určujících nástrojů (klavír, kytara, kontrabas, bicí, perkuse) dostal zasloužený prostor, který bezezbytku využil.
Romská muzika obohatila nahrávku živelným temperamentem, svobodným přístupem, strhující energií, spontánním projevem, hravou melodičností a přesným vystižením často protichůdných nálad. Je zde upřímný smutek, radost i melancholie. Kromě těchto zásadních vlivů jsou na desce nepřeslechnutelné také latinskoamerické rytmy, blues nebo rock.
Dominantním nástrojem nahrávky je klavír, který celé CD otevírá i uzavírá. V úvodní skladbě Baro džives je jemně jazzový a postupně se k němu přidává hluboký, procítěný vokál Idy Kelarové a společně s dalšími nástroji nabírá píseň na temperamentu. V závěrečné milostné baladě Kamav tut si vystačí jen s hlasem a houslemi a je to dechberoucí síla a zážitek.
Hodně zjednodušeně, některé písně mají blíže k romskému folklóru (Čhaje, čhaje, Madara pes, Džava, džava nebo Bari vera), jiné k dravému jazzu (Baro džives, Duj džeňora, Amen bašavas, Kada baro svetos). Většinou se však oba styly nacházejí v symbióze a vzájemně se nejen doplňují, ale především obohacují.
Všichni zúčastnění muzikanti ovládají své nástroje nejen virtuózně, ale zároveň zapojují srdce. Když to dají všichni dohromady třeba v poměrně dlouhé instrumentální pasáži ve skladbě Džava, džava, běhá posluchačům mráz po zádech. Z hostů ohromuje Roman Jánoška, jehož housle dokáží být temperamentní (Madara pes) i hladící (Kamav tut). Harmonika je zastoupena jen v jedné písni, ale i tak je nezapomenutelná.
Ida Kelarová nemusí nikomu nic dokazovat. Už dávno se ví, že je technicky dokonalou zpěvačkou, která navíc umí své bohaté písně náležitě prožít. Její zpěv je plný citu, vášně a přesvědčivě dokáže vyjádřit celou škálu pocitů.
Aven Bachtale nenabízí klasickou romskou muziku, ale již Terne Čhave, Bachtale Apsa, Gulo Čar nebo Gipsy cz. dokázali, že se dá dělat i jinak. S jazzem to folklóru náramně sluší.
Hodnocení: 5 hvězdiček – vášeň s jazzovou lehkostí
Karel Souček