Je to důvod - Milan Tesař - www.proglas.cz

fotka

Pod názvem Okrej se skrývá sólový projekt Oldy Krejčovese, kytaristy skupiny Monkey Business. Z vysílání Proglasu znáte především pomalejší skladbu Náhody, ve které hostuje Dan Bárta. * Přečtěte si naši recenzi a případně přispějte do diskuse.

CD OkrejPřemýšlím, komu může být tento sólový projekt Oldy Krejčovese, jinak kytaristy z Monkey Business, určen. Zatímco jeho slavnější domovská kapela hraje směs funku a moderního popu, Okrej je projekt v první řadě přímočaře rockový, i když i zde se pár zajímavých funkových momentů najde (Už jen spi, The Memories, Prezident). Jde o Krejčovesův hudební autoportrét, o nahlédnutí do jeho muzikantské duše. Olda si totiž nahrál nejen kytary, ale také baskytary, syntezátory, djembe, programoval elektronické zvuky, většinu písní nazpíval, album produkoval, nazvučil a mixoval. Z technických disciplín pouze mastering svěřil Pavlu Větrovcovi. A přizval si sice tucet hostů, ale většinou každého jen do jedné písně. Jde tedy o téměř stoprocentní „do it yourself“ záležitost, jen občas okořeněnou návštěvou zvenčí. Z těchto hostování se vám do uší zaryje především nezaměnitelný vokál Dana Bárty v písni Náhody, zajímavě zkomponované baladě s dramatičtějšími pasážemi.

K čemu bychom mohli Okrej přirovnat? Blíž než k profláknutým Monkey Business má například k třebíčské alternativně rockové skupině FruFru, které se sice nevyrovná temností a barevností, ale blíží se jí například tepavým rytmem v úvodní skladbě Zeptej se osudu  a také silovým stylem zpěvu (i když Oldřich Krejčoves není žádný excelentní zpěvák a nemá ani na Václava Bartoše z FruFru ani na svého kapelního kolegu Matěje Rupperta, který zde jako host exceluje v princeovsky funkové The Memories).

Obecně hudební složka na albu svou kvalitou předčí textovou část. Krejčoves je zkušený instrumentalista a na svém albu dokazuje, že není pouze mistrem jediného nástroje, ačkoli právě kytara na sebe strhává pozornost nejčastěji (srovnejte například sólo v Prezidentovi a „kvákání“ v následující Olelali). A tam, kde píseň zdánlivě zní jako „obyčejný rock“ situaci zachraňuje zajímavá rytmika (Už jen spi). Rozdíl mezi zajímavou hudbou a poměrně prázdným textem je zřejmý v klipové písni Voda tvá, jejíž poselství nezachraňuje ani vtipné použití nářečního tvaru v rýmu „Máme čas, nechvátej / nejmíň do půl desátej“.

V textech obecně ruší odbyté – často gramatické – rýmy („já nechci bejt prezident / nejsem ani disident / já nechci bej prezident / těch je tu fakt regiment“; „jak jsou ženy citlivý / tak jsou taky dychtivý“). Originálního obratu se dočkáme jen občas (Olelali) a ani v tom případě nejde o žádnou velkou poezii. Jednou z mála výjimek je úvodní Zeptej se osudu se zajímavou myšlenkou „vyvolávání ducha Mejly Hlavsy“, i když i tento text by si zasloužil řemeslné dotažení.

Vracím se k původní otázce: Komu je album Okreje určeno? Pokud bylo zamýšleno jako sice rocková, ale přesto mainstreamová záležitost, chybí mu více snadno zapamatovatelných motivů, jasné hity. Pomalé Náhody s Danem Bártou to nezachrání. Mělo-li jít naopak o alternativní nahrávku pro milovníky zmíněných FruFru a dalších neortodoxně rockových uskupení, chybí větší ponor do textové poetiky a možná i ještě větší rozkročení mezi žánry (tedy víc úkroků stranou od rocku). Takto album Je to důvod vyznívá spíše jako kuriozita – jako sólový projekt dobrého muzikanta, který chtěl ukázat, že si zvládne napsat a natočit písničky sám. Zvládl to, za výsledek se rozhodně nemusí stydět, ale obávám se, že kromě skalních fanoušků si na toto album za deset let skoro nikdo nevzpomene.

 

Milan Tesař

http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/okrej-je-to-duvod-recenze-cd.html




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×