Nejmohutnější vlna world music se úspěšně prohnala domácími kluby už před pár lety, a mohlo by se stát, že dámské kvarteto Braagas přišlo tak trochu s křížkem po pohřbu. Jenomže, jestliže svými dvěma předchozími alby, navazujícími na formaci Psalteria, které je Braagas volným pokračováním, zůstávaly dámy pevně v kořenech středověké hudby, na tom aktuálním je patrné, že záběr, nebo chcete-li rozhled, mají mnohem širší. Vlastně celoevropský. A že slovo „nadčasovost" bude v jejich případě nabývat na aktuálnosti stále více.
BraAgasTa deska je tak radostná, optimistická a skvěle dotažená, že je vlastně celkem nedůležité, jaký žánr dámy hrají, odkud se inspirují a čí skladby přepracovávají. Mohla by být klidně elektronická nebo jazzová, podstatu to nezmění. Vůbec není divu, že vystupují v zahraničí skoro častěji než u nás. Muzikálnost zúčastněných, vynikající instrumentální zázemí i síla přirozenosti se tu slévají v takový proud, že by mohl roztáčet turbíny. Pamatujete si, jak hlavní hrdina ve filmu Akumulátor 1 ládoval dřevo energií? V epicentru toho výbuchu, který by nastal po podobné koncentraci, jakou má v sobě Tapas, bych byl opravdu nerad.
Antonín Kocábek
CZK
EUR
USD