Čankišou v čele s mocným zpěvákem Karlem Heřmanem si opět udělali večírek, kde se ze zásady pily cloumáky, vrtáky a třasáky, tak jak je ten který kout světa nabídl. Zvládnout takový mejdan znamená proletět smrští rytmů, exotických nástrojů, výbušné energie, prošoupat boty a prozkoušet játra; tentokrát snad víc než kdykoli předtím. Není ani třeba znát rozkošnou legendu kolem názvu alba, která nás dovede až ke Kreolům. I ona je totiž jen výrazem hravosti tohoto sedmičlenného ansámblu, který zpívá univerzálním jazykem lidu Čanki a jehož hudební inspirací před osudovým večírkem roku 1999 byla zejména elektrická kytara. Té už ale dávno odzvonilo (byť ji kapela používá na svém novém albu poměrně hojně). Za inspirací pro čtvrtou řadovou desku si Čankišou dojeli údajně například do Pákistánu, na Reunion či na Ukrajinu, kam je zavály jejich koncerty. Ať tam, či kamkoli jinam, bezuzdné mejdany plné dálných melodií a neznámých nástrojů, strhující energie a humoru mají rádi všude. A Čankišou jsou v nich velmistři.
Markéta Nešlehová
****
CZK
EUR
USD