Auris - Petr Tomeš - www.freemusic.cz

fotka Ne-li dřív, díky červenému CD Auris - své třetí desce - už patří duo Tara Fuki do extratřídy světové world music. Silná slova? Ale kdepak! Ta deska zní neuvěřitelně uvěřitelně, má sílu, je plná citu, nálad a krásy, která jen tak nevyprchá. Sáhněte si.

První desku Tara Fuki neznám, druhá okolo mne prosvištěla v pendolinu. A Auris, ta třetí? Přibrzdila, zastavila se, roztočila a udělala mi radost. Má tu moc. Dorota Bárová (violoncello, zpěv) a Andrea Konstankiewicz (violoncello, zpěv, citera, hang) si tentokrát pozvaly tolik hostů, že by jim na turné s nimi nestačil mikrobus. A věřte - stálo by zato brát si s sebou i celý Vertigo Quintet, i když na albu v kompletní sestavě hraje jen v závěrečné jazzůvce Biale fale. V té písni s bluesovou náladou.

Lidově nadýchaná Lej, lej lej s příchutí latiny je o tiché vášni v době, kdy se tohle slovo moc nenosí. Láska, pokora, čistota - za málo peněz hodně muziky. Z Ty i ja mi zní ozvěna modlitebních mlýnků i hudby Havlových, silná je v okamžiku, kdy mužský hlas scatuje do copánků dívčích hlasů. Lidová líbeznost a minimalistický klavír, to je píseň Niezawsze. Polština tu není handicap ale plus, některá slova zní povědomě a jiná zase dávají prostor fantazii. A poskytují i důvod nahlédnout do bookletu s pěknými černobílými snímky obou dam - ale určitě ne do slovníku. Stejně je tu láska všudypřítomná.

Tara Fuki umí pohladit i roztančit - co na tom že někdy za zdí hřbitova? Slečinky se klidně obejdou bez nástrojů, i a capella (Mily mój) jim to sluší. Znají velmi zvolna hrát na osudovou notu (Klucz), trumpeta, akustická basa, bass klarinet a bicí jim pomáhají vytvořit jazzově zneklidňující atmosféru s hlasy medy/jedy. Nejsou však sobecké, ve prospěch alba nechají jen klavír zahrát krátkou skladbu (Intro). Čarují nad parami z kotlíku s Bůh ví čím (Majli), ještě že už není středověk. Věru by to neměly snadné, bosorky bosonohé. A jakoby zapnuly automatického bubeníka, ale určitě přidaly cherryovskou trumpetu i echo v písni Czerwone jabluszko, z alba jedné z nejlepších.

Jindy ironická Ester Kočičková jim v booklet vepsala:

Tělo vedle těla / a čelo na čelo
To dobré býti musí / i kdyby nechtělo.
Ta těla navíc ženská /a cella violí
To tak dobré být může /až muže zabolí...

Víš, Esterko, že trefilas' to přesně?! Skoro se začínám další TaraFučí desky bát.

85%

Petr Tomeš

http://www.freemusic.cz/clanky/5528-tara-fuki-auris.html  




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Records s.r.o.

IČ 17591864     /     Cejl 825/20, Zábrdovice, 602 00 Brno
×