Divozemí - Helena Pazdiorová - Muzikus.cz

fotka

Najít kvalitní, osobitou českou kapelu je skoro zázrak. Najít kvalitní, osobitou českou kapelu, která zpívá česky, to už je zázrak na druhou. A pokud navíc české texty netahají za uši, ani z klišovitosti výraziva neběhá mráz po zádech, to už mívá recenzent skoro pocit, že se mu to snad jen zdá.

Naštěstí se od té doby, co Cirkus Cermaque vydali album Divozemí, „sny nezdají, ale dějí.“ Díky teplickému básníkovi Jakubu Čermákovi a jeho „cirkusovým“ kamarádům zase jednou vyšlo najevo, jaké má čeština nesčetné básnické kvality, jak se dá obracet, kroutit, ohýbat, laskat a hladit, aby co nejlépe posloužila uměleckým záměrům. Slova ruku v ruce plynou s hudbou, nikde netrčí jako zrezivělé hřebíky, nikam nejsou vtlačena násilím. Čermákovy texty jsou tu, „aby nám nezbyl ze sametu/ výprodej outfitu v outletu/ a dlouhý noci na netu/ abychom neměli ke čtení/ jen letáčky z Penny marketů/ abychom nečetli v jazyku/ jen text a jeho logiku/ abychom city/ nechránili/ tenkými štíty smajlíků/ abychom neuvízli v životu/ jak v aspiku.“ S mnohým by zde souhlasil Karel Kryl, totiž i dnes často „na cestě skřípe štěrk, ale jdou jen řeči.“

Hudebně je Cirkus Cermaque rozkročen někde mezi klasickým písničkářstvím (Holubí modlitba), klezmerem (Čtvrtý máj, Lorca, Vodka) a kabaretem. V úvodní skladbě Čtvrtý máj se Čermák dušuje: „spolykám hrstě květů!“ A hrstě Květů opravdu spolykal, inspirace touto brněnskou kapelou je tu víc než patrná. Kromě kytary, klarinetu, kláves či violy se v Divozemí taky hraje na bednu s ořechy, misku s vodou anebo na láhev od vína. Kapela dokázala ladně propojit lecjaké žánry, nástroje a rovněž jazyky, na albu zazní i ruština nebo francouzština. I po několikátém poslechu je deska plná překvapivých detailů a nikdy nevíte, co na vás vyskočí zpoza rohu. A vězte, že tenhle objevitelský průzkum je zatraceně uchvacující a zábavný.

Divozemě je nadmíru inspirativní kout. „Děkuju, že nejsme sami, že nejsme sami v Divozemi,“ křičí nadšením Jakub Čermák. Já kývu a uctivě děkuji za pozvání a průvodcovskou službu. Ještě „obtáhnout značku pro dalšího hobo…“ Jen snad se mi zdá, že exkurze byla příliš dlouhá. Člověk si všechny ty klenoty ani nestihne vychutnat a odpovídajícím způsobem vstřebat. Na závěrečný Waltz pak už nezbude mnoho sil.

Zlatý hřeb: Krkavec, Palach, U stínu Marie panny
Zní to jako: toulky Divozemí, barevnou, Zrním a Květy oplývající

Body: 6/7
Helena Pazdiorová

http://www.muzikus.cz/recenze/Cirkus-Cermaque-Divozemi~13~leden~2012/




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Records s.r.o.

IČ 17591864     /     Cejl 825/20, Zábrdovice, 602 00 Brno
×