Jananas mezi folkem a dubem
Posluchači Českého rozhlasu a diváci České televize si Janu Infeldovou jistě vybaví jako moderátorku reality show Odhalení. Vystudovaná herečka se však už zavedla i na domácí hudební scéně – kapela Jananas, v níž se vedle zpěvu realizuje i autorsky, patří k nejslibnějším českým folkovým formacím a čerstvá nominace na žánrovou cenu Anděl to potvrzuje. Jananas v únoru pokřtili své stejnojmenné debutové album (vydavatel Indies Scope), jednu z výrazných tuzemských nahrávek minulého roku.
Skupina, v níž Janě Infeldové sekundují kytarista Jan Vávra a basista Jaromír Fulnek, staví především na textech – od řady „zasloužilých“ folkových bardů se ovšem liší v tom, jak se slovy zacházejí. V písních Jananas nenajdete laciný patos ani pitvání se v intimnostech, spíš humor a (sebe)ironii, s níž reflektují i vážnější témata. Nápadité obraty a vtipné pointy mají daleko k samoúčelnému slovíčkaření a byť se někdy četnost jazykových hříček zdá až neúnosná (což se ještě častěji stává s Jananasem hojně srovnávanému Xindlovi X), díky neotřelosti toho kočkování s češtinou, ale také snaze odvyprávět příběh a nespokojit se jen s nablýskaným sloganem, udrží pozornost i ty nejupovídanější ze třinácti skladeb alba.
Chuť přesáhnout hranice žánru je patrná i v aranžmá písní. Táborovým pravdařům se Jananas vzdaluje otevřeností vůči současnějším stylům, ať jde o beatbox, dub nebo hiphop, stejně jako angažováním producenta Martina Ledviny, který v minulosti dokázal provětrat i repertoár Lenky Dusilové či Anety Langerové. Svěžesti obsahu tak odpovídá forma – a to se zvláště v případě první nahrávky cení.
Milan Šefl