Koleda - Lukáš "Vořech" Pokorný - Vorech.net


obal alba

Tomáš Kočko & Orchestr

Koleda
Available on
CD € 7.65
MP3 € 4.00
FLAC+mp3 € 6.03

will be available in english soon... Czech translation follows

Je už takovou tradicí folkloristů, že se jim jednoho krásného dne sejdou jejich oblíbené koledy a vánoční písně na jediné desce. Na slezského písničkáře Tomáše Kočka došlo právě na podzim roku 2009 s nahrávkou prostě a velmi výstižně pojmenovanou Koleda.

 

Čím více se nad tvorbou Tomáše Kočka zamýšlím, tím více si uvědomuji, že se stává sofistikovanější. Autor zabíhá do předkřesťanských slovanských tradic a spojuje je s folklórem. Bez čtenářského úsilí nad odbornými, či dokonce akademickými, texty historiků se může zdát, že autor pracuje jen s lidovou písní, kterou ohýbá dle svých vlastních měřítek. Je třeba si však uvědomit, že náš folklór do jisté míry zakonzervoval pohanské zvyklosti, ačkoliv často již jen jako hru bez původní duchovní myšlenky. To vše Tomáš Kočko navazuje jako barevné stuhy na provázek, který na každé jeho desce funguje jako centrální myšlenka, kolem níž se témata písní jednotlivých nahrávek ovíjí. Tak natočil jednu o zbojníkovi Ondráškovi, pohanskou Hodovnici, nebo hned dva odkazy ke svým rodným Beskydům skrze slova básníka Ladislava Nezdařila. I přes mou osobní skepsi, že nebude jeho nápad v širší společnosti pochopen, dokáže Tomáš Kočko využít své osobní charisma a nábojem, který jeho živá vystoupení nepostrádají, oslovit. A právě tohle dilema přináší Koleda víc než desky předchozí.

Bez onoho výše popsaného pátrání se totiž může zdát jako sbírka devíti různě známých koled z Moravy a Slezska, mezi kterými podivně vystrkují růžky dvě autorské písně. Úvodní Kračun skrze rolničky evokuje reklamu na americký kofeinový nápoj, kterým se každý rok na Vánoce zahltí televizní reklamy. Zároveň svým prostinkým textem, ale silným vokálem, desku hudebně otevírá. Stejně jako "rapovaná" píseň Hej, koleda o narození Božice nabízí přinejmenším příjemný hudební zážitek. Co jim chybí do kontextu, je napsáno v bookletu. A je nutné to na tomto místě zmínit.

Zvyk koledování, tedy zábavných pochůzek průvodů masek doprovázených zpěvem, vznikl již v antickém Římě. Později se rozšířil do celé Evropy a u Slovanů se uchytil již v předkřesťanských dobách. Ti věřili, že v den zimního slunovratu (21.12.) umírá slunce a nové se rodí. Končí tak solární rok. Slunce a jeho návrat, či zrod, je tu personifikován jako narození malého boha - Božice - též ve slovanské tradici známého jako Svarog, Svarožič, či Dažbog. Tento princip je velmi důležitý, neboť zejména přírodní náboženství byla odvislá od koloběhu ročních období. S příchodem slunce se v zemědělsky orientované středověké společnosti očekávala obroda přírody, jež měla přinést obživu. S příchodem křesťanství musela být původní jména zapomenuta a do Božicovy role byl umístěn sám Ježíš Kristus, jehož narození bylo v kalendáři posunuto tak, aby se s původním svátkem známým pod jménem Kračun nebo také Koleda, překrývalo. Touto připomínkou se Koleda stává v každoroční záplavě různých vánočních desek ojedinělou.

V kontextu předchozích desek se Tomáš Kočko vrací do dob Hodovnice (2001) a Do tanca (2003). Opouští pompézní zvukovou velkolepost Poplóru (2006) a komornost, kterou tím získává, mu sluší. Ubylo hostí a tak se vedle základní pětice hudebníků z Orchestru (Tomáš Kočko, Helena Macháčková, Libuše Černá, Petr Hladík a Kamil Tománek) objevuje jen pár osvědčených jmen (na cimbál Michaela Lipárová, kontrabasista Petr Surý, Dětský folklórní sbor Ostravica, CM Valašský Vojvoda, bubeník Ctibor Bárek, flétnista Michal Žáček, Presúzní sbor z Velkých Pavlovic a jazzový kontrabasista Jan Dvořák).

Známým koledám dává nové aranže, upravuje melodie, takže bez vícečetného poslechu si je nezazpíváte. Vznikají tak trochu "kočkoledy", ve kterých autor již opakuje instrumentální postupy z předchozích nahrávek. Celkově nechává ustoupit kytaru do pozadí a tím ubírá i folkovému rozměru své tvorby. Naopak přibývá dojem, že se snaží více přiblížit cimbálové muzice. V beskydské zbojnické písni Ondrášku s Juráškem ji nechává hrát za sebe a spíše se stává hostem ve své vlastní úpravě. Jazzově rozvinutá skoro 8 minut dlouhá koleda Rozjímejte (Nesem Vám noviny) i přes nástrojový minimalismus překvapivě funguje a je více než důstojným závěrem.

Tím největším plusem i novinkou nahrávek Tomáše Kočka, s níž na folklór nahlíží, se stává humor. Na Koledě jej nenaleznete v textech, ale v intonaci, změnách rytmů a náboji. Tak náhlé ironické zrychlení v závěru Pásli ovce valaši prostě musí notně vykouzlit úsměv, stejně jako to dokáže autorská Hej, koleda erotickým podtextem. Zvláštní kapitolou je jako bonus zařazená živá nahrávka Co nám ty dáš, v níž je vidět, s jakou odvahou se Tomáš Kočko pouští mezi publikum a nechává jej improvizovat vlastní texty do lidové melodie.

Deska vychází ve dvou provedeních. V lacinější jen s názvy písní a v dražší doplněná o rozkládací betlém, v němž je vyobrazena pětice hudebníků Orchestru. Úvodní strana bookletu obou verzí vyobrazuje slovanskou svargu - symbol slunce. Díky tomu booklet sběratelské verze spojuje pohanství s křesťanstvím. A myšlenka je završena!

Desku lze tedy chápat jako sbírku koled, nebo jako zamyšlení nad původem vánoční tradice. V obou případech se stává účelovou nahrávkou pro jedno konkrétní období v roce. Stejně tak ve vzduchu visí otázka, komu je tato deska vlastně určena? Vymyká se běžným vánočním výběrům crossoverem pohanství a křesťanství i skrze pokus o tradiční zvuk mezi ně vlastně zapadá. Tak si nahrávku může užít Vánoc chtivé ouško, kterému nevadí nezvyklá melodie, stejně jako skalní fanoušek, který tak získá další lesklou placku do sbírky.

Lukáš "Vořech" Pokorný

http://www.vorech.net/vorechoviny/124-toma-koko-koleda.html


Back
SHOPPING
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×