will be available in english soon... Czech translation follows
Jarret s albem Za hrany umí vyčarovat zasněný úsměv na rtech
Folkrocková skupina Jarret nedávno pokřtila své čtvrté studiové album - Za hrany. Hráči rozvinuli své folkové kořeny o prvky rocku, popu i jazzu. Nahrávka zní svěže, aranže jsou promyšlené a výkony hráčů bezchybné, dokáže však album zaujmout i nefolkové posluchače? Osobně si tím nejsem tak docela jist.
Seskupení Jarret vzniklo v roce 1992. Ryzí folk byl pozvolna obohacován dalšími vlivy a styly. Nejvýraznějším autorem se stal Bouhouš Vašák, jenž kapelu opustil v roce 2003. S Jarrety však spolupracuje i nadále. Koneckonců více než polovina písní nového alba pochází právě z jeho pera. Kapela se může pochlubit čtyřmi studiovými nahrávkami, živým albem, nominací Anděl 2006 v kategorii folk a country, účinkováním v pořadu Večer na téma folk v Čechách atd.
Co říct k desce samotné? Hráčům se, myslím, podařilo přepísknout stopáž placky. Nahrávka se nevyhnula několika slabým místům. Celkově se však jedná o více než povedené dílko, přičemž bych rád vyzdvihnul zejména mimořádné instrumentální výkony všech hráčů. Aranže jsou propracované, takřka každá skladba je něčím ozvláštněna, ať již se jedná o drobnou elektronickou vyhrávku či neobvyklý zvuk kláves. Vyjímečný je také zpěv Hanky Skřivánkové. O to víc zamrzí fádní melodie a motivy některých skladeb.
Zatímco instrumentálně je hudba složena z mnoha různorodých motivů a vlivů, texty písní i uhlazený zpěv se drží folkových klišé. Většina skladeb je napsána v jakémsi poeticky naivním duchu, jenž nemusí být pro některé posluchače stravitelný. Naivita se nevyhnula ani vážně míněné písni Slyšíte ten hlas zabývající se rasismem. Škoda.
Fanoušci Jarretů a dalších spřízněných interpretů nebudou zklamáni. Některé verše jsou kouzelné a atmosféra skutečně dokáže vyčarovat zasněný úsměv na rtech. Již úvodní skladba - Co se to stalo - je toho působivým důkazem. Následuje pohodová směs pop-rocku, jazzu i funku. za zmínku stojí klavírní balada Chci vědět víc či skladba Pojďte všichni ke mně nahraná ve stylu starých skifflových songů. Povedenou tečkou na závěr je píseň Bohouše Vašáka s názvem Sudetské črty.
Hodnocení: 75%
David Sůkal
EUR
CZK
USD