Nedefinitivní

Jedna z nejdůležitějších domácích kapel 70. let. Zappou ovlivněná hudba s českými texty. Elektrobus - to byla velká naděje naší alternativní scény. Skupina ( její původní "košatější" název zněl Peter Country Electrobus) vznikla v březnu 1975 spojením trojčlenného bandu zvaného Blue Motocross, kde působili baskytarista Tomáš Zetek, kytarista Pavel Richter a bubeník Tomáš Vykoukal, se saxofonistou Mikolášem Chadimou (ex-Inrou). Ten toho sice v té době na saxofon ještě moc neuměl, ale měl společně s ostatními shodnou představu jakou hudbou se prezentovat.

Význam Elektrobusu tkvěl v tom, že pro všechny další kapely přinesl něco jako "nakopnutí určitým směrem". Soubor kladl důraz na vlastní tvorbu před převzatým materiálem a co je nezanedbatelné - v jeho řadách se objevily osobnosti, které výrazným způsobem určovaly další chod právě se rodící české alternativní scény.

Skupina ELEKTROBUS vznikla na přelomu let 1974 – 75. Pod původním jménem The Blue Motocross ji založili kytarista Pavel Richer a baskytarista Tomáš Zetek, vzápětí přibyl ze skupiny Inrou saxofonista Mikoláš Chadima. To už se skupina přejmenovala na ELEKTROBUS, výměnou za původního bubeníka přišel z Extempore zkušený hráč Vlasta Marek. Ten přinesl obrovský entusiasmus a energii: Začal vydávat časopis Elektrobus v nákladu 4 výtisky pro členy kapely, seznámil své mladší kolegy z Elektrobusu s málo dostupnými zahraniční deskami, dojednával kapele hraní. Bohužel se rovněž snažil převzít vedení skupiny do svých rukou a určovat její hudební styl, což se nelíbilo především Chadimovi. Marek totiž inklinoval k módnímu jazzrocku, který Chadima nenáviděl. Skupina tehdy hrála jak převzatý repertoár, tak vlastní skladby, jejichž texty nebyly přímočaře sdělující, ale vyžadovaly od posluchače určitý nadhled a cit pro realitu. Hudebně se skupina snažila pracovat se složitějšími celky, které byly v jejích kompozičních a interpretačních silách. Rozpad po necelých dvou letech existence byl nakonec nevyhnutelný – vedle Markova rozkolného působení přibyly problémy některých členů s muzikantskými Liduškami, navíc se ukázala určitá duševní nezralost v kontrapunktu k textům... ELEKTROBUS se tedy rozpadl, aniž dosáhl svého vrcholu. Přesto slavil některé úspěchy, mj. na Pražských jazzových dnech na jaře 1976 či na festivalu amatérských kapel v Příbrami o několik měsíců později. Kromě Zetka se ostatní hudebníci věnovali i nadále hudbě a dosáhli pozoruhodných výsledků.

Pavel Richter hrál ve skupině Stehlík, později založil vlastní kapelu Švehlík, později přejmenovanou na Marno Union. Po ukončení bigbítové éry se začal věnovat minimalismu, new age a ambientu ve své skupině Richter Band, hostoval v Extempore, MCH bandu, Amalgamu, FOK a dalších.

Vlastimil Marek založil skupinu Amalgam, která mísila stylové prvky rocku, minimalismu, word music a ethno (dávno předtím, nežli tyto styly vznikly a dostaly své jméno) a elektroniky. Později se věnoval studiu hudby a zvuku, napsal několik knih o elementárním pojetí hudby.

Mikoláš Chadima se z Elektrobusu přesunul do Extempore, kde ihned umístil svou dvacetiminutovou nerealizovanou kompozici Výlet s Elektrobusem, na kterou J. J. Neduha napsal libreto a vznikla slavná Milá čtyř viselců. Po ukončení činnosti Extempore založil MCH Band (1982-dosud) a později MCH Trio. Byl členem Classic Rock´n´ Roll Bandu, a experimentální skupiny Kilhets. Spolupracoval s množstvím dalších umělců jako host.

Obsazení:

Pavel Richter (gt, voc)

Tomáš Zetek (bg, voc)

Vlastimil Marek (drums)

Mikoláš Chadima (sax, metalofon)

Host: Aleš Drvota

Skladby:

Le Bis (4:49)
Me holky žerou (2:06)
Elektrobus (5:53)
Slecna Mimi (3:13)
Kruci Turci (5:01)
Písen pro Martu (1:49)
Nocní ghost (8:04)
King Kong, part V — VII (6:42)
Jízda vysocinou (1:36)
Jsem velký a silný (4:26)
Moje hlava není zdravá (8:14)
Dumka (7:11)
Strach 1 (1:31)
Muffin´Man (2:17)