BIG BEAT šedesátých let v Brně a okolí I. triptychon
Indies Happy Trails / 2019
Žánry:
rock978802705897
O ALBU
Knihu "Big Beat šedesátých let v Brně a okolí I. Triptichon" napsal a sestavil erudovaný
rocker Jiří Donné Smýkal, vyšla ve formátu A4 má skoro 500 stran a obsahuje
stovky fotek kapel ze šedesátých let. Nechybí ani jmenný rejstřík a dvě
záložky. Nezbytný průvodce brněnskou ROCK AND ROLLOVOU dobou, který není
pouze pro MÁNIČKY A PAMĚTNÍKY.
BIG BEAT ŠEDESÁTÝCH LET V BRNĚ A OKOLÍ - autor Jiří Donné Smýkal.
V úvodní stati prvního dílu trojdílné publikace je představen autor a jeho
záměr zmapovat domácí bigbítové celky ze šedesátých let spojené s Brnem a
jeho okolím. Následná pasáž je věnována základním informacím o životě v
šedesátých letech v tehdejším Československu i v západním zahraničí, v
součinnosti s moderními hudebnímy směry swingem, dixielandem, rokenrolem
(rockn´and´rolem), twistem, bítem (beatem) a dalšími zpřízněnými tvary
tehdejší progresivní pop music, tak jak to vnímá autor této publikace.
Prvními představenými hudebními celky jsou pro Brno z počátků tohoto hnutí
nejdůležitější čtyři. Synkopy 61, skupina, která je stále hudebně činná a v
Brně stojí na pomyslném piedestalu v téměř nezměněné podobě až do
současnosti. Dále to jsou ve své době hvězdní The Shakers, na profesionální
úrovni Big Beat Ruby a The Ravens. Předcházely je rozvětvené vztahy mnoha
vynikajících kytarových vyrtuózů v hudebním společensví Elektrofonic, které
nemá z dostupných informací v Evropě obdobu. Nejsou opomenuty začátky
brněnského rokenrolu propojené osobností Rostislava Hradeckého (*1940)
postupně ve skupinách Hajaja 62, Twist Club a Big Beat Club. Jednomu z
pilířů brněnské hudební populární scény, bigbítové skupině Vulkán, jejímu
zakladateli, kapelníkovi, skladateli, kytaristovi a zpěvákovi Petru
Ulrychovi (*1944), jeho sestře zpěvačce Haně Ulrychové (*1949),
kapelníkovi, skladateli a kytaristovi Aleši Sigmundovi (*1944-2018) a
pěvecké sesterské dvojici Marthě a Teně Elefteriadu (*1946, *1948), je v
prvním díle rovněž věnován prostor. Následující strany prvního dílu se
věnují příběhům hudebníků, především z raného období brněnské rokenrolové,
twistové, mersey beatové (mersey soundové) a rhythm and bluesové, tedy
bigbítové éry. Ve dvaceti šesti statích jsou v každé z nich zaznamenány
osudy jednoho, nebo i vícero seskupení hudebníků z řad nadšených přívrženců
novodobých rytmů bigbítu. V textech kapitol, mimo informace o jmenované
skupině, či skupinách, se nabízí zmínky o více jak padesáti dalších, včetně
pop-tanečních a swingových souborech, například kapelníků Erika Knirsche
(*1928-2018), Mirko Foreta (*1922-1998), nebo Gustava Broma (*1921-1995) a
ostatních. Jedna stať je věnována proslavenému Velkému sálu Stadionu, který
byl v šedesátých letech hudebním, tedy i bigbítovým, zázemím toho
nejkvalitnějšího, co Brno nabízelo z domácí i zahraniční scény svým
hudbymilovným návštěvníkům.
BIG BEAT ŠEDESÁTÝCH LET V BRNĚ A JEHO OKOLÍ
Náplní publikace vznikající více jak dvacet let je zachycení a popis
bigbítových šedesátých let v srdci Jihomoravského kraje v Brně a jeho
blízkém okolí. V jednotlivých statích je vyjádřen pokus o záznam nejen
dobové aktivity vesměs velmi mladých amatérských hudebníků propadlých
novodobým rytmům populární hudby, ale i snaha popsat atmosféru doby. A to
především té, která byla u nás, ve státě takzvaně za železnou oponou.
Trendy padesátých a šedesátých let podstatně ovlivnily strukturu populární
hudby na celém světě, tedy i u nás. Přispěly k tomu také bigbítové celky z
Brna a jeho blízkosti. Je jich v této publikaci, rozdělené do tří dílů,
zaznamenáno na stovku.
Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století začaly na naši
hudební scénu pronikat progresivní hudební projevy. Byl jím především
rokenrol. Ale hlavní vzestup spojený s hudební scénou, která začala určovat
celkový životní postoj a styl mládeže, měl teprve přijít. V první polovině
šedesátých let zasáhla celý civilizovaný svět hudební euforie všeobecně
nazývaná, podle nejtypičtějších hudebních představitelů, beatlemanie.
Hudební skupina z anglického města Liverpool The Beatles se stala vzorem
pro mladé lidi téměř vlastně na celém světě. A to nejen hudbou, kterou tato
skupina produkovala, ale i svými názory, které šířila. Ve čtyřiašedesátém a
v pětašedesátém začalo vznikat v tehdejším Československu nejvíce
bigbeatových skupin a to i v Brně. Byl to do té doby nevídaný rozmach.
Vždyť někteří takoví zakládající členové si šli koupit elektrickou kytaru,
aniž by do té doby drželi jakoukoli v ruce. Prostě zastrčili kabel od
kytarových snímačů do gramofonového vstupu obyčejného domácího rozhlasového
přijímače a začali se učit hrát přímo "s elektrikou". V Brně a jeho okolí
působilo v šedesátých letech více než sto bigbeatových skupin. V repertoáru
měly ponejvíc převzaté skladby slavných zahraničních skupin. O vlastní
tvorbu nebyl moc velký zájem, protože zde sehrála svoji roli izolovanost
našeho státu od "západu". Členové bigbeatových skupin i jejich příznivci si
chtěli vytvořit takovou atmosféru, jakou si představovali, že je za našimi
hranicemi. Proto nejraději kopírovali zahraniční vzory.