Reynkarnace z Vysočiny na Slovácko
Jakoby v tom bylo nějaké pravidlo: hudebníci z Uherského Hradiště hledají „svého“ básníka. Jiří Pavlica ho nalezl v Janu Skácelovi, mladý Petr Hudec se ho snaží nalézt v Bohuslavu Reynkovi. Album s mnohoznačným názvem Reynkarnace vydalo brněnské nakladatelství Indies.
Už značka renomovaného vydavatele předznamenává, že se Hudcova kapela HUKL vynořila z mělkých vod folku a vyplula na širé moře hudebního hledání. Autorovo hudební tázání zůstává pevně zakotvené v tradici poučeného folklóru a klasického nástrojového obsazení, přesto je autentické. Hudec nalézá melodie k Reynkovým textům, jako by je recitoval, jako by potvrzoval známý Michelangelův výrok, že socha v kameni je už skryta a úkolem sochaře je jen přebytečnou hmotu odstranit. Tak i Petr Hudec ve svých nejlepších skladbách nechává zaznívat vnitřní melodii Reynkových veršů, nepřerývá ji, nestaví se jí do cesty; spíše jí spolu s posluchači naslouchá, než by ji samostatně interpretoval.
„Z (Reynkových) básní plných bolesti, smutku a úzkosti prosvítá naděje patrnější tím víc, čím se dlouží stíny a štěstí získává novou kvalitu, podobně jako keramická nádoba je pálená žárem v peci,“ vyznává se Petr Hudec na webových stránkách kapely (www.hukl.cz). Autor svým podobenstvím nezapře, že se jako absolvent oboru uměleckých řemesel „10 let živil hlínou“. Stejně tak Hudec nezastírá inspiraci slováckou melodikou - a kupodivu: i cimbál a „husle“ básníkovi z Vysočiny sluší. Alespoň většinou.
Na vysokou polohu Hudcova hlasu, kterým interpretuje většinu básní, je třeba si přivyknout. Aranžím s proplétajícími se liniemi houslí, saxofonu a zvonivých kytar by slušel propracovanější spodek - basová kytara či kontrabas příliš často opakují jen „kila“ a skladby dostatečně neuzemňují. (Například slavná Reynkova báseň Blázen invenčně zhudebněná jako hospodský šraml tím skutečně trpí.) Pátrat po tom, kde jsou Hudcovy skladby poučeny Pavlicou, Krylem, a kde Třešňákem by bylo cestou zpozdilé. Skladby Reynkarnace jsou poučeny jediným zdrojem: Bohuslavem Reynkem. V tom je jejich trochu ošemetná, především však nadějeplná síla.
Žádná taková statistika neexistuje, ale Bohuslav Reynek dnes patří k nejvydávanějším českým básníkům a jeho texty jsou pravděpodobně těmi vůbec nejčastěji zhudebňovanými (Iva Bittová, Vladimír Václavek, Karel Vepřek, Dooušek ...). Kapela HUKL přidává do této galerie skutečně empatickou reflexi. A to není pro začátek málo.

ALEŠ PALÁN