Super Taranta! - Vojta Kolář - www.nekultura.cz

fotkawill be available in english soon... Czech translation follows

Protestují, vyřvávají, řádí, kouří, pijí a demolují snad víc než kdy jindy. Pod těmi slovy se vybaví snad všechny punkové kapely, které kdy spatřily světlo světa. Stejnými slovy je popisováno i nové album Gogol Bordello – Super Taranta. Stává se snad z kníratého charismatického ukrajince Eugena Hütze nový punkový král? Vystřelí si za několik dní mozek z hlavy? Podle neuvěřitelného úspěchu Super Taranty by se nebylo čemu divit. Gogol Bordello jsou na vrcholu sil.


Pozitivní kritiky následují nové album snad po celém světě. Je to ku podivu, neboť čtrnáct písní Super Taranty nepřináší hudebně nic nového. Gogol Bordello se vydali na cestu hudebním světem už vyšlapanými stezkami a jen si to místy zkracují skrz zatím neprobádané kouty. Co je tedy dělá výjimečnými? Sami o svém žánru mluví jako o cikánském punku. Avšak mnohem víc než punk, ač to na první poslech nemusí být zřejmé, je na novém albu znát legendární cikánská energičnost, bujarost a radost ze života. Punk, který už je přece dead, je na albu jen jednoduchým prostředkem jak cikánskou hudbu přiblížit „zápaďáckým“ posluchačům. Gogol Bordello bývají označováni i jako world music. Frontman Eugen Hütz se tomuto označení brání, seč může: „World music je rasistická marketingová nálepka, kterou hudební vydavatelství používají na všechno, co se nezpívá anglicky.“ Hützova averze je poměrně nepochopitelná, když jednotliví členové kapely pocházejí z různých koutů světa a navíc mnohé jejich písně čpí inspirací z hudby různých národů. Italská houslová virtuozita, ruská harmonikářská houpavost, blízkovýchodní muezínský zpěv, temperament španělských cikánů, reggae pohoda, vyhrávky na kytaru jak z amerických třicátých let. To všechno je na novém albu Super Taranta. Písně jako Harem in Tuscany, Dub the Frequencies of Love a Alcohol jsou toho jasným dokladem.

Opravdovým skvostem jsou pak texty, které divoce roztancovanému a bezmyšlenkovitému křepčení dávají nový rozměr. Hütz svým charakteristickým vychraptělým zpěvem kritizuje americký konzumní styl života, plive na ženy, které se bez skrupulí prosouloží na nejvyšší posty, a nakopává do sedících zadků ty, kteří se z gaučů před televizemi nechtějí zvednout. V této poloze zpívá Hütz o sobě, o své cestě životem a světem. V druhé poloze se snaží pochopit svět, kterým táhne, ale smysl mu stále uniká. Hütz zpívá v druhé písni, že je Wonderlust King. Posedlý údivem. Je to píseň o cikánské filosofii a smyslu života tak, jak si ho Hütz představuje. Každopádně je Wonderlust King jedním z hudebních tahounů alba a je to píseň, kterou si i po prvním poslechu budete broukat na každém rohu.


Super Taranta je hudebně precizně vypracované album s údernými texty a s frontmanem, se kterým se rádi ztotožníte, i pokud nemáte knír. Avšak nejen to. Je to také filosofický manifest Eugena Hütze, který se snaží najít smysl života a zároveň nám ukazuje docela dobrou cestu, jak ho najít. Být stále v pohybu. Nikdy se nezastavit. A především, jak se zpívá v Supertheory of Supereverything, a vlastně neustále na celém albu Super Taranta: „Partypartypartypartypartypartypartypartypartypartypartypartyparty. Afterparty!“

Pozn.: České vydání Super Taranty je speciální v bonusové zremixované skladbě Alcohol od Gipsyho.cz, se kterým Hütz v minulosti několikrát spolupracoval.

 

www.nekultura.cz 




More news

SHOPPING
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×