will be available in english soon... Czech translation follows
Traband de luxe
Ano, i od vozítka, jež se nám bezděky připomíná v názvu kapely se vyráběla výše uvedená verze. A podobně na mě působí nejnovější trabandí deska. Po odmlce skupina změnila tvář, nezměnila však hudební názor. Změnila se z vnějšku, nikoliv však zevnitř. O to cennější je změna, že to není jen nová fasáda, nové zvukové image, ale že to je ucelená nová forma vyjádření stabilních hudebních názorů.
obalVýraz se zklidnil, přidal však na naléhavosti sdělení i v důrazu na propojení hudby a textu. Někde je tak melodická složka na první poslech (v dobrém slova smyslu) primitivnější, aby umožnila vyznít duchu textu a je podpořena spíše jen aranžemi. Příjemné až free jsou dechové nástroje, hrající naprosto uvolněně a přitom velmi k věci. Ale nechybí třeba náznak dechovky nebo rapu. Ti kteří budou hledat zapamatovatelné či davové slogany a melodie budou vesměs zklamáni, ale desku ani oni nezavrhnou - vrátí se k ní kvůli vnitřní naléhavosti písní, se kterou je osloví a která bývá v záplavě sloganů a melodií často přeslechnuta. Optimální kombinace „umění", osobitosti a sdělnosti, aniž by se muselo slevovat z nároků muzikantů ve prospěch posluchačů či naopak.
Z desky jsem si hned oblíbil Jdu krajinou (jakýsi extrakt Lehké nohy - Mám svý chyby), Partyzána a Tichého muže. Naopak Vlaštovky měly být pokračováním Jdu krajinou ale jsou jen odvarem a nepomůže ani ženský recitativ. Chybí přesně ten kousek pocitu, snad dělaný krátkým melodickým nápadem, co je u Jdu krajinou. Parodická rapová Doma nejlíp má všechny předpoklady pro to, aby prudila - a neprudí. I parodovat se musí umět. A rap dvojnásobně. Kupříkladu vůbec neobracejí přízvuky!!! Ostatně , i druhá skladba na CD Ve stejném okamžiku silně prozrazuje , jakým deklamativním žánrem je inspirována, jakkoliv by se k této inspiraci nabízela spíše repetitivní následující Dej mi bože dobrou ženu. Tématicky výše uvedené dvě písně patří do kolekce s třemi následujícími z první poloviny alba: V jejích šlépějích, Adam a Luna a Milovaný syn - reflexe vyšší moci ne nepodobná reflexi náboženství, tak jak je vnímáno americkými černochy. Jdu krajinou, která otevírá druhou polovinu CD je ale už plně výrazem vlády člověka nad věcmi svými a tak je to v celé druhé polovině desky. Hitem bude ovšem úvodní Tak to mám rád s patřičně smyslným textem. Příjemnou tečkou je V hořícím keři.
Desku byste měli poslouchat alespoň částečně soustředěni (ne v autě) a hlavně dobře rozpoloženi. Tak si jí vychutnáte a pochopíte, jinak vás spíš bude dráždit.
Miloš Keller
http://www.ifolk.cz/index.php?show=article-2764-traband-de-luxe
USD
CZK
EUR