Desátý den trní - Karel Souček - Hudební knihovna

fotkawill be available in english soon... Czech translation follows

Rozhodně není od věci si občas od všech těch elektrických nástrojů, hudebních experimentů, samplů, unifikovaného čistého zvuku či všudypřítomné angličtiny odskočit domů. Tam, kde to známe, kde je nám dobře, kde nám rozumí. Přesně tak na mě už několik let působí hudba brněnské skupiny BezoBratři, která nyní přichází s novým albem Desátý den trní.

 

Lidskost, čistota, upřímnost

To ovšem neznamená, že by BezoBratři dělali nějakou jednoduchou, klidnou, harmonickou muziku. Naopak, je velice propracovaná, nápaditá, dynamická, barevná, místy i dramatická a po textové stránce občas drsná. Ale prostě z ní cítím lidskost, upřímnost, čistotu a radost z muzicírování. Poctivý návrat ke kořenům, s nimiž však skupina velice invenčně pracuje.  

Kapela čerpá hlavně z lidových textů, které pocházejí z různých oblastí, od Čech přes Moravu, Slovensko a Ukrajinu až po Balkán. Mimo jiné dokazují, že ať se nám to líbí, nebo ne, Slované mají stále mnoho společného. Poměrně stručné, ale silné, výstižné a i dnes aktuální příběhy se nejčastěji pohybují mezi láskou a smrtí a ukazují, jak tyto dvě zdánlivé krajnosti mají k sobě blízko. Zhruba třetina textů je autorských a Jiřího Vesku a Jana Běťáka může těšit, že svojí výstižností a schopností poeticky sdělit to podstatné za lidovými v ničem nezaostávají.  

 

Škatulkování není podstatné

Hudba BezoBratrů je však už čistě autorská a směřuje do širokých a pestrých vod world music. V součinnosti s texty se nechává nejvíce inspirovat slovanským folklórem, ale nechybí ani folk, tango či rockové nasazení. Škatulkování ale v tomto případě není podstatné, důležitější je hudba samotná. A ta je v případě šestičlenné formace velice pestrá, nápaditá, přitažlivá a zvukově bohatá.  

Na albu je slyšet zhruba patnáct akustických nástrojů, takže s aranžmá si mohli muzikanti náležitě vyhrát. A také tak učinili, jednotlivé instrumenty přesně slouží vyznění písničky. Netlačí se všude, ale jsou jen tam, kde dokonale fungují, kde rozvíjejí strukturu skladby. Dominují akordeon, housle a kontrabas, které jsou proloženy originálními zvuky bodhranu, darbuky, chalumeau, různých píšťalek nebo fujary.  

Pomalejší, silnou dávkou melancholie prodchnuté skladby převažují. K nim patří Uz polje ruža procvala, Stojí jablonečka, Červona kalina nebo Keď som pásol na podole. Zastoupeny jsou ale také temperamentní, skočnější songy typu U súsedů za dveřama, Povela je Jela či Aj, naše selo. Vygradované, strhující, dynamické hity s rockovým nábojem.

Album Desátý den trní lze pochválit za spoustu věcí, třeba i za nápaditou práci s vokály. Hned čtveřice muzikantů s přehledem zvládne sólový part, což desce ještě přidává na již tak velké barevnosti. Každý hlas je jinak výrazný. A když skladby ještě podpoří vícehlasy či sbory, pak je to teprve jízda. Jako třeba závěrečná melodická lahůdka Jedenást panen usnulo. Ta nejlepší tečka za albem, z něhož číší upřímná a nakažlivá radost.

 

Karel Souček

http://www.hudebniknihovna.cz/navrat-domu-kde-je-nam-dobre.html




More news

SHOPPING
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×