will be available in english soon... Czech translation follows
Jeden z restů z loňského podzimu. Ale nebezpečí z prodlení v podobném případě hrozí jediné - písničkář Jakub Čermák, ať vystupuje sólově jako Cermaque nebo s kapelou (pod názvem Cirkus Cermaque) a který patří k nejvýraznějším novým jménům posledních let - patří také k těm skladatelsky i vydavatelsky nejaktivnějším, takže by vůbec nebylo s podivem, kdyby už mezitím připravoval další porci. Více než folkového barda lovícího v přírodní lyrice, připomíná totiž na svém zatím posledním titulu tlakový hrnec napěchovaný potřebou sdělit, potřebou předávat vlastní běsy, zbavovat se toho temného a černého z nitra. A navzdory průběžnému upouštění páry, hrnec stále chrlící pod tlakem.
Hned v úvodním kousku Pendulum tak připomíná Xindla X, který se vrhl do vod alternativy, v následné písni Agitka zas naštvaného Karla Kryla, a až teprve potom začíná zvolňovat - ale i tak jako by průběžně bojoval s vlastními sklony k patosu s až hiphopovou dikcí, ne nepodobnou kolegovi, který si říká Nikola Brasko. Hypertext pak přímo cituje ze zatraceně dobrých vzorů a inspirací - od Nerezu až po třeba Psí vojáky.
Možná za onu nervozitu a potřebu písně ze sebe vychrlit může fakt, že materiál vznikal na jaře 2012 během dočasného pobytu ve francouzské metropoli (na albu hostuje francouzský kytarista Rémy Reber a francouzsko-brazilská vokalistka Raisa França Bastos ). A vše dokreslují nápaditě i nejrůznější ruchy, šumy a samply pouličních zvuků.
I přes pocit toho, že nahrávka vznikala v poklusu, nepřinášejí texty exhibici, ale skvělou schopnost glosovat realitu, ventilovat emoce a přenášet nálady. A příjemné melodie výtečně kontrastují s nespokojeností a nervozitou v písních všudypřítomnou. Album tak lze brát jako formu deníku i svého druhu cestopis. Závěrečná, francouzskými hosty zpívaná tečka Il Est Encore La je pak svého druhu katarzí celého alba. Nedělní chvilka poezie bez ironie.
Antonín Kocábek
USD
CZK
EUR