will be available in english soon... Czech translation follows
Současnost nedává zdánlivě příliš důvodů k nadměrnému veselí, radosti a životnímu optimismu, což se pochopitelně odráží v hudební tvorbě - alespoň pokud nepředstírá a není pokrytecká. O to častěji se ale může stát, že důvodem k dobré náladě a inspirací se může stát snadno hudba sama. Třeba i pro to, že někdo zformuluje své pocity za posluchače a opatří je navíc příjemným hudebním doprovodem.
Kieslowski: Na nože (Indies Scope)
http://bandzone.cz/kieslowski
Duo pojmenované podle polského režiséra začalo svou činnost nenápadně a vlastně i trochu kuriózně - recyklací písniček dnes už polopozapomínané mostecké skupiny Bez peří, kde David Pomahač, polovina Kieslowski, působil jako baskytarista. Mnohé skladby z této množiny se ještě objevily na debutové desce Tiché lásky, která vyšla loni v únoru. Od té doby ale duo zaznamenalo výrazný posun, zbavilo se nejistoty, nabralo na lehkosti i přesvědčivosti, a aktuální podzimní albová dvojka pro mě znamená jedno z nejlepších letošních tuzemských alb vůbec.
Duo vydalo už třetí titul během dvouleté existence.Ty zdánlivě obyčejné písničky totiž představují porci zcela nadčasového materiálu, který může být přitažlivý jak pro melancholické teenagery, kteří se perou s hledáním identity i potřebou romantiky, stejně jako pro třicátníky, kteří se vyrovnávají s krizí středního věku. A dost možná mohou být srozumitelné i pro ty, kteří už toho mají za sebou opravdu hodně, protože se zkušenostmi se mnohé z toho, o čem Kieslowski zpívají, lépe chápe. Na druhou stranu v písních, které se nebojí ani přírodní lyriky, ani reflexe složitosti partnerských vztahů, nechybí ani střípky, ve kterých růžky vystrkuje zdravý cynismus a nadhled nad sebou ("piju dál, piju víc" resp. "protože chlastám a střídám ženský...").
Navzdory sestavě tvořené jen akustickou kytarou a klávesami se Kieslowski na ryze písničkovém albu nebojí ani hrátek se zvukem, nahrávka má freak-folkově rozevláté inro i závěr, citlivě jsou zakomponované perkuse a další hostující nástroje i využité studiové efekty. Posluchačův pocit umírněnosti a víry interpretů v sílu svých skladeb podporuje i nedlouhá stopáž desky, u které opravdu nehrozí stav přesycenosti. Jako bonus nicméně desku doplňuje na druhém disku EP Tanečnice z letošního ledna, původně vydané jen digitálně, kde dvojici vlastních skladeb doplňuje sedm remixů.
Kieslowski na pódiu i na plátně.S obehráváním alba si lze uvědomit pozoruhodnou věc: dvojici se podařilo zabrat si pro sebe neobsazený claim - či řečeno s ekonomy, "najít si díru na trhu". Indie folku nebo chce-li někdo, akustickému popu, se u nás totiž věnuje minimální množství kapel a projektů, a těch, kteří mají podobně dobrý vkus a zřejmou jasnou vizi, ještě méně. Křehkost, šansonová uvěřitelnost, silné melodie, ryzí písničkářství, chuť ke zvukovým experimentům i citlivá schopnost aranžérsky výsledek "nepřeplácat" - to všechno tu je. Kieslowski dokážou napsat silnou životní výpověď i "jen" geniálně navodit náladu, opatřit to melodií, která se zaryje pod kůži a zahrát tak, že z toho mrazí. Už dlouho jsem neměl tak silný pocit potřeby okamžitě přestat cokoli dělat, rozvalit se v křesle, nalít si dobré víno a jen dokola poslouchat, tak jako u tohoto alba.
Antonín Kocábek
http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/nuz-v-priborniku-a-konec-sveta-v-nedohlednu_251898.html
USD
CZK
EUR