Terne Čhave

Ano, poslední dva roky, to byly pro Terne Čhave zlé časy. Bylo jasné, že se něco musí změnit, ale „loď stále pluje a na horní palubě se tančí“, tak co po nás sakra ten manažer ještě chce???

Romská rodina, to není jako gádžovská rodina – spousta dětí, bratrů a sester a dalších příbuzných a ti všichni vás navštěvují tak často, jak jen to jde a chtějí taky, abyste vy navštěvovali je. Je to mj. skvělá příležitost, vyřídit kupu záležitostí, které nesnesou odklad. Je tu spousta aut, které je potřeba vyměnit nebo prodat gádžům (je mi líto že vás zklamu, ale koně už dneska nefrčí…). Bláhoví zápaďáci v Německu a Rakousku během špermilů vyhazují na ulici tolik úžasných a fungujících věcí a Lacův švagr tam jezdí každý týden zachraňovat jejich životní prostředí, no ale nemá šanci to všechno stíhat, takže někdo musí jet s ním. Jasně, že potom se všichni sejdou u něho doma, aby ten super obchod oslavili a trochu popili. V takové chvíli je vlastnictví jakéhokoli hudebního nástroje vysoce ceněnou záležitostí. A druhý den ráno nástroj ještě stoupne v ceně, to když je potřeba dát něco do zastavárny, protože z toho mizerného kšeftu žádné prachy nezbyly. Není divu, že odpolední zkouška kapely musí být zrušena, protože nikdo nemá kytaru… A ta poslední sezóna taky nebyla bůhvíco – jo, objeli jsme pár dobrých festivalů a klubů, popili jsme nějaké pivo a slivovicu, koupali jsme se v moři a seznámili se s pár hezkýma holkama, ale nakonec, když jsme koupili nějaké to zlato a dárky pro rodinu, tak jsme ještě museli doplácet! To je život…tak má to cenu, jezdit po tolika koncertech, navíc ještě až někam do Itálie, Belgie nebo do Skotska???

Za této situace pár lidí odešlo a potácející se kapela musela hledat nejen náhradu, ale taky svoji novou tvář. To většinou bolí. Naštěstí základ zůstal pohromadě a objevilo se i pár nových muzikantů a tak vám dnes můžeme předložit výsledek několikaměsíční tvrdé práce. Zlé časy jsou pryč, je tu „MORE, LOVE!“