Třešňák Band

Hudebník, spisovatel, malíř a fotograf. Pražský rodák, vyrůstal v Karlíně, po ukončení základního vzdělání prošel řadou příležitostných zaměstnání a od roku 1968 působil ve svobodném povolání jako zpěvák folkových písní. V 70. letech patřil spolu s Vladimírem Mertou, Dagmar Voňkovou, Petrem Lutkou a Jaroslavem Hutkou k nejvýznamnějším představitelům naší písničkářské scény, byl rovněž zakládajícím členem sdružení Šafrán. Je mu vlastní výrazně osobitý písničkářský styl, neintelektuálsky kritický pohled na oficiální kulturu i společnost, neškolený, o to působivější expresivní zpěv. Od 70. let vystupoval s různými cikánskými hudebníky, především s muzikantskou rodinou Kormanů. První a patrně nejslavnější album Zeměměřič vyšlo poprvé ve Švédsku zásluhou přítele Jiřího Pallase, který je sestavil z ilegálních nahrávek. Album se stalo legendou, kritik Jiří Černý o něm napsal, že „je nezařaditelné, osobité a že po Krylově Bratříčkovi a Mertových Baladách z Prahy znamená třetí výrazný mezník české folkové písně“. Dnes vystupuje Třešňák se svojí bluesrockovou skupinou Band a v roce 2010 vydal zatím poslední album Němý suflér, kromě CD rovněž i v tradiční vinylové podobě. Pro předvánoční trh 2012 připravuje pečlivou a rozšířenou reedici své druhé desky Koh-i-noor.
 
Ve vztahu k oficiálnímu režimu byl Třešňák vždy nekličkující, ostrý, přímočarý a logicky konfliktní. V druhé polovině 70. let již nesměl veřejně vystupovat, stal se signatářem Charty 77 a po sérii brutálních výslechů na StB odešel v roce 1982 do exilu, nejdříve do Švédska, později do Německa. Po roce 1995 žije převážně v České republice.
 
V 70. letech se proslavil rovněž jako malíř, fotograf a spisovatel. První povídky a novely vydal v exilových nakladatelstvích, mnohé vyšly i v překladech, v roce 1995 vydal kritikou ceněný román Klíč pod rohožkou a v roce 2007 bilanční rozhovor To je hezký, ne? s publicistou Ondřejem Bezrem.
 
V loňském roce začal psát, nejprve pro vlastní potěšení, cyklus z Konopných pohádek, na nestydatě otravné naléhání nakladatele jej dokončil, ilustroval a vydal pod názvem The Vole - hraboš hrdina. Kniha vyšla v září 2012 i ve formátu audioknihy v brilantním přednesu Jana Hartla.
 
Třešňák se svojí tvorbou pohybuje spíše v okruhu bývalého undergroundu, dnes alternativní kultury. V současnosti se věnuje především rockové skupině Band, hard-trampové kapele Totem´s a malé jazzové formaci Alo Trio, pro které napsal repertoár.

Veřejně vystupuje od druhé poloviny 60. let a byl členem volného sdružení písničkářů Šafrán. V 70. letech se postupně dostal do střetu se státní mocí, stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. V roce 1982 byl donucen odejít do exilu. Po pádu komunismu se v roce 1995 vrátil do Prahy, kde žije jako "cizinec s povolením k pobytu".
 
Již jeho první album Zeměměřič, vydané v exilu, se stalo legendou, dále vydal šest dalších řadových alb (Koh-i-noor; Třešňák, Korman, Gadžor (druhá strana) ; Koláž; Inventura, Skopolamin; Němý suflér), poslední tři s vlastní rockovou skupinou Band.
 
Třešňák je autorem řady knih povídek a románů (Jak to vidím já; Babylon; Bermudský trojúhelník; …a ostružinou pobíd´ koně; To nejdůležitější o panu Moritzovi; Klíč je pod rohožkou; U jídla se nemluví; Evangelium a ostružina; Domácí hosté; Melouch; The vole - hraboš hrdina). Ve dvou vydáních publikoval své písňové texty (Plonková sedmička). Za román Klíč je pod rohožkou získal v roce 1995 cenu Kniha roku. V roce 2007 vydal bilanční rozhovor To je hezký, ne? s Ondřejem Bezrem.

Je autorem řady obrazů, vydal dvě výtvarné monografie (Adam & Söhne, 49+1).
 
Hrál v několika filmech i divadelních inscenacích, je rovněž autorem divadelní hry Malá srdeční příhoda.

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno