Kukulín

Značný vliv na Jana Hrubého má keltská hudba, s kterou se sblížil na počátku 90. let při svých cestách do waleského městečka Presteigne. Tam

poznal kytaristu a zpěváka Petera Mustilla, s kterým navázal úzkou spolupráci na britské i české straně, a českého akordeonistu Rudolfa Hálka.

Duo, které s Hálkem založil, se po příchodu flétnisty Martina Čecha a zpěváka, hobojisty a klávesisty Jana Koláře rozšířilo na skupinu

Kukulín, která odvozuje svůj název od irského mýtického hrdiny CúChullaina. Jestliže Hrubého debutové album Cesta na jihozápad v roce 1992

bylo instrumentální, na Arthur´s Stone už zpíval Mustill. Vedle produkce tria Kukulín (už bez Čecha) se Jan Hrubý věnuje převážně

instrumentální tvorbě s folklórními názvuky a vánočními motivy, kterou uplatnil na sólových albech Stará vlna (Pastorální suita) a Cesty, kde

vedle smyčců nahrál rovněž varhany, keyboards, mandolu, kytaru, akordeon a perkuse a jako jediného hosta přizval svou dceru, flétnistku

Andreu. Obě alba vytvořil údajně „pod neodolatelným tlakem západočeského, irského a moravského folkloru a anglického baroka“. Hrubého

fascinace tolkienovskými náměty předběhla módní vlnu filmové trilogie Pán prstenů a vyvrcholila alby Mezidobí a Silmarillion. Na prvním mu

významně sekundoval autor šesti písní, publicista Josef Klíma, který čtyři skladby nazpíval a další přepustil Michalu Prokopovi (titulní

Mezidobí) a Vladimíru Mišíkovi (Jednou za čas). Z Hrubého kompozic nazpívala dvě s anglickými texty Patricie Frecerové Jana Lewitová. Obě

spolupracovaly rovněž na CD Silmarillion, kde deset z dvanácti nahrávek je přímo inspirováno Tolkienem.