Loni v prosinci jsme si s mým desetiletým bráškou Martínkem udělali radost a pořídili si desku Bejbypank od umělecké skupiny Kašpárek v rohlíku.

Ačkoliv jde převážně o písně k divadelní hře pro děti, dospělý posluchač nepřijde zkrátka. Za projektem stojí režisér a scénárista David Dvořák, který ve spolupráci s Loutkohrou Jihočeského divadla v Českých Budějovicích dal dohromady šest hereckých osobností (Lucii Škodovou, Denisu Posekanou, Janu Vanýskovou, Jiřího Šponara, Jana Höniga a Jiřího Müllera), oblékl je do pestrobarevných úborů a využil jejich hudebních i hereckých talentů a rozehrál písničkový kabaret.

Samotné CD, vydané na značce Indies Scope, je však mnohem košatější dáreček. Na jedné straně je to neuvěřitelné množství hudebních hostů. Za ty známější bych mohl jmenovat Ondřeje Pečenku (Folk3mail), Blanku Šrůmovou (ex-Tichá dohoda), Márdiho (Vypsaná fixa), Jardu Svobodu (Traband) či Davida Kollera, z těch méně pak třeba holky Dvořákovy s taťkou, Kryštofa Ježka, nebo Kristiána Kracíka.

Na straně druhé si na desce zgustnete i nehudebně. Papírový booklet obsahuje podpisovou kartu, sadu samolepek a barevný zpěvník s notovým zápisem. Ovšem pokud je vám dvě stě korun mnoho a chcete ušetřit, pak neváhejte a na stránkách Bejbypank.cz  si ji můžete stáhnout do poslední písně i scénky.

Jistou kritiku si tahle deska ode mne odnese ve dvou rovinách. Je trochu škoda, že prodávaná verze neobsahuje (až na jedinou výjimku „Chudák Ken“) ukázky z divadelní části. Pokud stojíte i o ně, musíte na internetové stránky.

Při poslechu Kravího stáda jsem se přece jen trochu pozastavil nad textařským obratem "když se s holkou peleším", která mne, coby veselého berana se sklonem k vyprávění "košilatých" vtipů, pobavila. Ale světácký úsměv mého bratra mne zaskočil. Ukázalo se, že tento dětsky znějící výraz, významově však výrazně dospělácký, není dnešním čtvrťákům cizí. Jenže (jak nakonec vyplynulo) Martinovi spolužáci se smějí z nápodoby dospělých a skutečný význam jenom mlhavě tuší!! Zdvihám tedy u Kašpárka výstražně prst, aby se rodiče nad písněmi zamysleli a využili projekt jako most k diskusi o obtížně vysvětlitelných pojmech.

Zvukově je deska velmi barevná a většina písní se vyznačuje chytlavými melodiemi. Já osobně se rád vracím k Andělovi s nudlí, nebo ke slovní hříčce Ó škoda přeškoda pro její milostné prolnutí s životem na statku. Strejdu Járu si oblíbil můj bráška, jehož popelářské ambice se mi zatím nepodařilo potvrdit. Vzhledem k tomu, že já chtěl vždy řídit tramvaj, až takové nadšení s ním nesdílím.

Za zmínku stojí i závěrečné Želvy, které získaly ocenění za coververzi roku 2007 od časopisu Filter. Poněkud zjemněný punkový nářez velkého komerčního hitu od The Offsprings z desky Americana (1999) tu v českém textu probírá dětské rošťáctví. Originál klade v interpretaci důraz na prožitek. České verzi zase dominuje vtipný text. Tak ačkoliv obě verze písně vyzní každá trochu jinak, není to nakonec na škodu.

Kašpárek u mne vítězí nad písničkami z Kouzelné školky a jim podobným zejména kvalitními texty a promyšlenou netuctovou hudební aranží. Dovolím si malé srovnání s autorskou dvojicí Svěrák-Uhlíř. Obě interpretační uskupení mají velkou mediální podporu. Uhlíř a Svěrák v pohádkách a televizi, Bejbypank je blízký rádiím. Uhlíř a Svěrák jsou poměrně decentní a někdy výchovní. Bejbypank je pompézní a cílem je výhradně zábava. Po textařské stránce jsou oba projekty kvalitativně vyrovnané.

První díl svého rozboru projektu Kašpárek v rohlíku uzavřu velkou poklonou, neboť naše dětská píseň potřebovala oživit a moderně se přizpůsobit mladé generaci dětí zrozených v devadesátých letech, která je na svůj věk mnohem vyzrálejší, než byla moje generace let osmdesátých.

Bodování: 8/10

Lukáš Vořech Pokorný

http://www.folktime.cz/