V oblasti tvorby pro děti u nás už dlouho nevznikl tak komplexní projekt, který by zahrnoval nejen hudební album, ale také (a především) divadelní představení, dále zpěvník, samolepky, komiksy, ilustrace atd. Projekt, který přiláká dětské sólisty vedle největších hvězd českého rocku a alternativní scény. Projekt zábavný a přitom neuhlazený, punkově ostrý a folkově vypravěčský. Vlastně ještě nikdy nic podobného nevzniklo.

CD Kašpárek v rohlíkuOndřej Pečenka a David Dvořák coby zakladatelé projektu Kašpárek v rohlíku objevili díru na trhu. Dokázali v oblasti tvorby pro děti vytvořit smysluplnou alternativu k textově nápadité, avšak hudebně příliš uhlazené tvorbě Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, ke zhudebněným říkadlům v podání Petra Skoumala nebo k písním shromážděným na výběrech Havěť všelijaká. Okrajově se vtipné tvorbě pro děti věnuje také například písničkář Pavel Helan, Jaroslav Samson Lenk a další, avšak ve většině případů jde pouze o malé odbočky na jejich tvorbě pro dospělé. Kašpárek v rohlíku vznikl s cílem bavit děti malé, děti větší i děti přerostlé, které se však stále dětmi cítí.

Na začátku projektu byla stejnojmenná inscenace loutkohry Jihočeského divadla, což považuji jak za klad (divadlo dodalo albu neotřelá témata), tak částečně za zápor (některé písně vyznívají bez kontextu trochu zmateně a bezprizorně). Pečenka, autor některých melodií a tmelící faktor celého Kašpárka, má za sebou zkušenosti z alternativní scény: Bubnoval v kapele Ememvoodoopöká, později založil one-man projekt Folk3mail, z kterého se nakonec stala regulérní skupina. Právě Folk3mail považuji za průkopníka „folku pro třetí tisíciletí“, žánru, který kombinuje písničkářský přístup s moderními technologiemi a se stylovou všežravostí. A jsem přesvědčený, že právě díky těmto Pečenkovým zkušenostem je album Kašpárka v rohlíku podobně žánrově rozkročené mezi folk (struktura a epika písní), alternativu (použití pestré škály nástrojů a netradičních hudebních postupů) a punkrock (přístup ke zpěvu, ostré kytary, lo-fi zvuk).

Kašpárek v rohlíku není pouze album. Jedná se o propracovaný propletenec koncertních a polodivadelních představení, performancí, stanů na festivalech, pořadů pro děti i pro jejich rodiče. Ke Kašpárkovi v rohlíku patří masky, převleky, samolepky přiložené ke každému cédéčku, svérázné ilustrace, komiksy a pěkně výtvarně zpracovaný zpěvník s notami, který je rovněž součástí alba. Podobně bohaté je personální obsazení „superskupiny“. Vedle Pečenky a dalších pro širší veřejnost neznámých dospělých a dětských sólistů zde figuruje několik hvězd české alternativní hudby, rocku i popu: Jarda Svoboda z Trabandu, Márdi z Vypsané fiXy, zpěvačka Blanka Šrůmová (ex-Tichá dohoda), David Koller (ex-Lucie) nebo Karolina Dytrtová z kapely Miou Miou.

Kašpárek v rohlíku se nás snaží přesvědčit, že děti nechtějí slyšet uhlazené líbivé melodie a infantilní texty. Děti mají svá přání (stát se popelářem, bojovat se smrdícím duchem v kamnech, poprat se s agresivní Bárbínou), která mohou zpívat i za doprovodu burácejících rockových kapel či hospodského akordeonu. Záběr alba sahá od velmi zpěvné pohádkové písničky Dvě malý víly až po ráznou coververzi hitu Pretty Fly americké skupiny Offspring (Želvy). Na jedné straně tu máme čerstvě narozené Mimino, na straně druhé bezctinou Barbie a beznohého Kena v recitované povídce, která si v krutosti nezadá s lidovými baladami. Důvěrně známé hlasy Jardy Svobody nebo Blanky Šrůmové se doplňují s neškolenými a nezkušenými dětskými vokály. Hlukové stěny (Bárbína) přecházejí v hity takřka táborákové (Pomeranč), textové odkazy na Beatles (O-bla-ky o-bla-ka) se střídají s hudbou à la Hm… nebo Folk3mail. Zajímavá je například píseň Na kraji lesa – něco mezi Trabandem a Svěrákem a Uhlířem.

Kašpárek v rohlíku je zajímavý jako fenomén. Za ono objevení skuliny na trhu si Pečenka a ostatní protagonisté zaslouží velkou pochvalu. Ty písničky mají nápad, nabízejí opravdu vtipná a neotřelá témata, zajímavá je výtvarná stránka projektu (ačkoli by se mi jako dítěti tyto ilustrace patrně nelíbily). Přesto pár problémů vidím: Zaprvé mi jako Moravanovi vadím až zbytečné používání obecné češtiny („zloběj malý víly“ – tak se opravdu někde mluví?). Zadruhé se zde snaha „nehrát sladce“ obrátila do opačného extrému a místy se na můj vkus až příliš křičí a málo zpívá a vypráví. A výtka třetí, nejpodstatnější. Píseň o tom, jak se „s holkou peleším“ na dětské album nepatří. Navzdory těmto výtkám se však na příštího Kašpárka moc těším.

http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/kasparek-v-rohliku-bejbypank-recenze-cd.html