Možná trochu s křížkem po funuse, ale vzhledem k narůstající popularitě tohoto nadějného interpreta možná právě včas. Rozhodl jsem se přeci jen naservírovat světu recenzi dokonale naposlouchané desky, která si rozhodně zaslouží titul „jeden ze zásadních hudebních momentů 2007“. Ano, vyšla už v roce 2006, ale voda se kolem ní začala pořádně vařit až v roce minulém. Sice jsem až takový turbulentní vývoj nečekal, ale po vícerém poslechu desky je to vlastně snadno vysvětlitelný efekt.

Folk obecně celkem letí, gipsy music snad ještě víc. No a když se přidá hip hop, módní trvalka jako modré jeansy, máte na dlani skvělou desku, která musí v totální tuzemské šedi zákonitě prorazit. Gipsy.cz se sice mohou těšit výborné podpoře labelu, ale muzikantskou část museli rozhodně odpracovat sami. Musím přiznat, že právě této složky si u Gipsy.cz cením nejvíc. Nejen že složili desku s hitovým potenciálem, ale veškerý materiál podepřeli skvělou myšlenkou a poctivou muzikantskou prací.

Základem je netradiční textařský rukopis Gipsyho, ale nemalou měrou se na úspěchu desky podílí i tradiční cikánsky peprný akordeon, horkokrevné housličky a příjemný zvuk cimbálu. Zatímco úvodní „Tajsa“ ještě díky jiskřivým kytarám a tak trochu RnB rytmům směřuje spíše na jih nebo za moře, usadí nás následující kousek „Multin“ zase hezky ve východní Evropě a vyzdvihne folklórní nádech desky. Výsledný mix zní sice ještě trochu jako Eminem, ale výrazně promlouvající cimbál posouvá celou skladbu daleko za horizont, který je běžnému raperovi viditelný. Ještě překvapivější zvuk má trojka „7 to 8“. Temperamentní housličky doplňuje ďábelský rytmus akordeonu a všechno výborně diriguje sám Gipsy. Do stále tanečnější atmosféry vzápětí vstupuje hitovka „Romano Hip Hop“ a je vymalováno. Psát o ní jakkoli jinak, než jako o nejlepší české taneční hudbě, ani nemá smysl. Geniální kombinace houslí a hip hopu dělá své, nohy tančí samy od sebe a ruce začínají svévolně vířit vzduch.

Následující skladby kladou mnohem větší důraz na texty a tedy i samotného Gipsyho. Platí to především o hiphopově demonstrující skladbě „Ne, že ne“, ale i intimně laděná baladka „Jednou“ je textově opravdu kouzelná. Ať už jde o nepříjemně přesné zrcadlo života v Česku nebo o hlasité pojmenování sociální nerovnosti, všechny texty znějí upřímně, zábavně a bez zbytečné raperské namyšlenosti. „Však jednou bude každý chtít být cikán ... hej!“ Slabší chvilku si Gipsy vybírá hlavně v podivně zakouřené „podzemní“ skladbě „Welcome to Prague“, při které se najednou vytrácí veškeré kouzlo Gipsy.cz a zůstává pouze trochu nepříjemná pachuť ghett a gangů. Následující momenty ale opět uvádějí na scénu jižanské kytary a spolu se sympatickým zpěvem rozehřívají mé srdce sluncem zrcadlícím se na modré hladině.

Výborná kalba se rozehrává také ve skladbě „Abacus“, tasící především hutné kytary a parádní tančivý rytmus podle poslední módy. Zároveň je nositelkou neředěného kouzla Gipsy.cz, protože je v ní všechno, co z této bandy dělá to nejlepší na české scéně. Světový zvuk, jistý songwriting, dostatečně sebevědomý výraz a odkaz na vlastní kulturu. Všechny tyto atributy, pouze s větším přídavkem humorného rapu, přináší i skladba „Tím čím chcete“. Hezky analyzuje současný život na síti pravidel a politiky, ale zachovává si i nadhled, bez něhož by podobná skladba nestála ani za jediný poslech. Závěrem bych zmínil ještě dvě dospělé skladby podle nejlepších zvyků gipsy music. „Mira Daje“ i „Mujoland“ jsou inteligentní, hřejivé a tančivé skladby, které dále okoření každou už tak žhavou akci. No a potom už jen „Tečka“.

Bravo Gipsy! Jen víc takových světových intepretů do naší trochu zahnívající hudební kotlinky. A běda Ti, jestli se necháš zkazit okolím!

http://www.music-pioneer.net/index.php?option=com_content&task=view&id=167&Itemid=1