Živé album diváky i kritikou oblíbených "Minut" byl projekt, jehož uskutečnění si publikum žádalo již léta. Kapela si mezitím dala načas a vedle původního syrového funky-rocku se nechala ovlivnit i jazzem a latinou, což její výraz učinilo ještě zajímavějším. Na koncertech se pak kapela nadále prezentovala nespoutanou energií a skvělou instrumentací. K natáčení live alba základní trio přistoupilo jako ke sváteční události. Rozšířili sestavu o tři skvělé jazzové muzikanty (Zdeněk Zdeněk - kb, Miloš Vecík - perc, Michal Žáček - dechy) a na dva vyprodané večery si vypůjčila žižkovskou Akropoli. Více než hodinový výběr z obou večerů je pak konečným výsledkem jejich snažení.

Na začátku je nutno zdůraznit, že ani jako sextet Minuty nepřišly o nic ze své pověstné energie a spontánnosti. I skladby s nádechem jazzu či latinskoamerické hudby (dojde ovšem i na vlivy indické) mají opravdu skvělý tah. Rytmika je zkrátka bezchybná a též k výkonu hostujících muzikantů není co dodat. Zdeňkovy klávesy vytvářejí přirozený a osvěžující protipól k Bínově syrovější kytaře. Dechy se blýsknou jen ojediněle, zato však na těch správných místech.

Někdo by si mohl postěžovat na nedostatek oblíbených hendrixovských funky nářezů, tento drobný nedostatek kapela vynahrazuje stylovou rozmanitostí a citlivým zvládnutím různých nálad. Od drsného Dada blues k učiněné jazzpopové hitovce September či uvolněné Lethal lullaby. Z desky přímo tryská dobrá nálada a před publikem kapelu hraní zcela zjevně baví. A můžete mi věřit, při jejím poslechu se budete bavit neméně.

Osobně bych od kapely očekával více prostoru pro instrumentální sóla, vychytávky a konverzace. Hned v prvním čísle to Bína rozpálí přímo Santánovským žárem a Zdeněk Zdeněk se zase předvede v Lethal lullaby. Občas se ale zdá, jakoby sóla ustupovala všudypřítomnému Bínovu zpěvu. Na druhou stranu, deska je tím tak soudržnější i při střídání mnoha hudebních poloh. Některé motivy si ovšem o rozvinutí přímo říkají...

Album kapely -123min XL Live je mimořádně příjemná nahrávka, ze které radost ze společného hraní přímo měřitelně vyzařuje. Jenom potvrzuje jejich zaslouženou reputaci a skvěle dokumentuje jejich vývoj.

80%