Info: Call My Name - Ondřekj Bézr - idnes.cz

fotkaKdyž zkušený jistí mladíka, je to jenom k dobru věci


S velmi zajímavým příležitostným projektem přišlo vydavatelství Petera Gabriela Real World. Na ploše minialba Call My Name se sešli dva představitelé různých hudebních světů: Afričan Daby Touré a Američan Skip McDonald.


Ačkoliv každý z protagonistů pochází ze zcela odlišného kulturního okruhu, kromě černé barvy kůže mají společných ještě několik dalších rysů. Oba jsou spíše světoobčany než usedlými zápecníky (Touré pochází z Mauritánie a dnes žije hlavně v Paříži, McDonald zase pochází z Ohia, je ale dlouholetým londýnským obyvatelem) a oběma jim je cizí striktní stylovost - naopak, co se hudby týče, jsou dokonale všežraví; právě to jim umožnilo vytvořit společné dílo.

Daby Touré by se měl podle všech "pravidel" věnovat typické západoafrické hudbě, tedy "pouštnímu blues", jak ale víme z jeho vystoupení na loňském ročníku Colours of Ostrava (více zde), jeho záběr sahá i k mnohem vzdálenějším formám a rytmům, například reggae - což se ostatně odráží i na album Call My Name.

Ještě rozmáchlejší osobností je ovšem Skip McDonald. Ač jej na obálce CD označují za "bluesmana ze staré školy", býval v 80. letech členem tzv. Sugarhill Gangu, instrumentální kapely, která doprovázela první průkopníky hip hopu, třeba Grandmaster Flash. Pod jménem Little Axe spolu s kolegy, mezi nimiž je například i basista Living Colour Doug Wimbish, uvádí v posledních dvou desetiletích do moderních souvislostí bluesový idiom.

Šest písní minialba vyklíčilo z jamsessionů, kterých se oba hudebníci (plus bubeník Keith LeBlanc, takto někdejší McDonaldův parťák ze Sugarhill Gangu) zúčastnili v průběhu nejrůznějších hudebních festivalů. Je zajímavé, že ačkoliv Skip McDonald je bezpochyby výrazně zkušenější a jaksi "zasloužilejší" muzikant, výsledek je bližší spíš hudbě, kterou v rámci své sólové kariéry dělá Daby Touré.
¨

Znějí tu tedy spíše houpavé africké rytmy než bluesově temné riffy, nebo dokonce hra se samply a elektronikou, což jsou oblíbené McDonaldovy "pracovní prostředky"; tento dojem ještě povyšuje použití (údajně čtyř) afrických nářečí ve zpěvu, která jsou střídána s pasážemi v angličtině.

Ačkoliv je tedy, jak se zdá na první poslech, hlavní postavou alba Daby Touré, je třeba si uvědomit, že McDonaldův přístup (jeho bluesová kytara je ostatně zvláště v písních, jako je Time Has Come, zásadním stylotvorným prostředkem bez ohledu na styl skladby jako celku) je nepominutelný zvláště v tom smyslu, že z pozice zkušenějšího celý projekt "jistil zezadu". A v neposlední řadě ho určitě bavilo zahrát si jednou hudbu, se kterou běžně do kontaktu nepřichází.


Hodnocení iDNES.cz: 70 %

Ondřej Bézr

http://kultura.idnes.cz/

 

 




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno