Zimomriavky - Petr Vlasák - www.musiczone.cz

fotka

Je vám horko, chcete se zchladit, zregenerovat či zrelaxovat s muzikou a nemusí být nutně anglo-americká? Stačí vám líbezná česká hudba a slova a texty, kterým je dobře rozumět? Máte rádi Nerez, Condurango, Tu Janu z Velké Ohrady, Honzu Jiráně a Botafogo apod.? Pak vložte do přehrávače "Zimomriavky" od skupiny Minach. Minach jsou Mariana Chmelařová (zpěv), Zdeněk Král (klavír, zpěv), Ivan Manolov (el.kytara), Jaroslav Panuš (kontrabas - zbystřete třeba v písních "V roletě zaskřípe" resp."Zvadly oči tvoje"), přičemž na "Zimomriavkách" ještě hostují Johnny Jůdl (fagot, jinak člen Jablkoně), Richard Hora (trubka, kouzelná ve skladbě "Babička" i "Říkala jsem si, usni") a Petr Mikšovič (cajon, španělsky bedýnka - perkusní nástroj latinskoamerického původu). Chmelařová, dlouholetá členka brněnského HaDivadla, má za sebou již cédéčko "Balada pro Bardotku" (viz.www.minach.cz). Na Zimomriavkách je pěvecky suverénní, kapela je pěkně sehraná, pomalé tempo střídají místy rychlejší pasáže (třeba začátek "Za chvíli"). Celé aranžmá použitím jazzových, střídmě elektronických i rockových prvků ukazuje šansonu - jinak typicky schoulenému pod víko klavíru - kudy může vést jeho další cesta. Právě na diskusích nad aranžmá má prý nezanedbatelný podíl i druhý autor hudby Mario Buzzi. CD má krásný chladivý obal a vévodí mu texty jako:

"Jsem tvou otázkou, dětskou bolístkou
duší na zámek, mátou" (Pentilka)
"Až odejdeš, tak budu bílá
bílá jako smrt, co do země se vpila
bílá jak slzy na tváři, bílá jak bílé nádraží" ("Bílá", text Iva Klestilová).

Jazykové spletence a propletence se vám vetřou do uší i hlavy, takže "Pád vám bude volný" a na závěr dostanete opravdu "Zimomriavky", takové to mrazení, třeba po zádech. To když se vám, podobně jako mně, bude tato hudba líbit a necháte tohle CD rotovat pořád dokola. Takovéto album by bez pomoci vydavatelství Indies Scope vzniklo asi jen vlastním nákladem. Takže poděkování nejspíš patří i Ivě Bittové, Radůze, Trabandu, Gipsy.cz ... tedy těm, jejichž hudba už našla pochopení i u těch, kteří si originální CD ještě pořád kupují a bez jejichž úspěchu by tato a jí podobné četné české produkce Indies records možná nespatřily světlo světa. A určitě i jejich otcům-zakladatelům, za jejich až "johnpeelovské" smýšlení.

Občas se ale nějaká ta výtka v hlavě mihne. Třeba, když je v úvodní skladbě "Krása" poněkud nadužíván gramatický rým. Automatický bubeník v písni "Bílá" mi nevím proč připomíná dřevní Olympicovské "huňaté mráčky" z písničky "Nebe nad hlavou", ale pro ten nádherný fagot odpouštím ... a rád. Patos občas atakuje hranici osobní únosnosti ("Pentilka", "Za chvíli", "Dveře"), ale jak je právě ona v čase a náladě proměnlivá. Kdybych náhodně zaslechl píseň "Láska ho zabila" třeba někde na ulici nebo v rádiu, byl bych ochotný se do krve přít, že ji zpívá Jana Husáková z Velké Ohrady. Naopak člověka, který už navždy bude vnímat Slovensko jako část sebe, prostě potěší ta lehkost, s jakou moderní šansoniérky přeskakují mezi oběma jazyky - Ema Márová tam, Mariana Chmelařová zpátky. Až budete chtít příště udělat někomu malou, ale zaručenou radost, vzpomeňte si třeba na tohle sličné, první signální soustavu neatakující CD.

Spoluautorkou této recenze je Simona Vráblíková.

http://www.musiczone.cz/recenze-1860/minach-zimomriavky 




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×