Info: Reynkarnace - Milan Tesař - Proglas.cz

fotka

Skupina HUKL v čele s písničkářem Petrem Hudcem natočila album zhudebněných básní Bohuslava Reynka, pro které zvolila název-slovní hříčku Reynkarnace. Píseň Blázen z tohoto CD se dostala až na vrchol posluchačské hitparády Proglasu Kolem se toč. Přečtěte si recenzi a připište do diskuse pod článkem svůj názor na album skupiny HUKL, případně obecně na zhudebňování poezie.

Bohuslav Reynek patří vedle Jana Skácela, Václava Hraběte nebo Josefa Kainara k nejzhudebňovanějším českým básníkům. Petr Hudec se svou skupinou HUKL se však nespokojil s napsáním několika melodií na Reynkovy verše. Uspořádal z básníkových děl koncepční pásmo, které si dovolil uvést vlastním textem Míjení (podobně jako Karel Plíhal uvedl své kainarovské album vlastní písní) a které zakončil koláží z těch Reynkových básní, na které by se jinak na ploše alba nedostalo. Celé album dostalo vtipný a přitom symbolický název Reynkarnace. „Autor básní do svého díla vložil duši a je v něm v jistém slova smyslu vtělen,“ vysvětluje Hudec v bookletu alba tuto slovní hříčku.

Kapelník HUKLu ve svém sleeve-notu dále poznamenává: „Reynkovy básně jsou plné ticha, z ticha se zrodily a v tichu si je patrně čtenář přečte. My se je snažíme interpretovat nahlas. Máme k tomu odvahu, protože věříme, že naše hudba není opakem ticha.“ Jaká tedy je hudba HUKLu ve vztahu k Reynkovým veršům? Podtrhuje a umocňuje jejich působivost, nebo jim naopak škodí? Platí zde samozřejmě to, co můžeme říct o zhudebňování poezie obecně: Pokud k básním autor hudby přistupuje s citem, pomáhá básníkovu dílu žít další život. Z alba Reynkarnace – přes drobné chyby a přes ono „nahlas“ – tento potřebný cit cítím. A proto je vnímám jako záslužný počin.

O to, zda je výsledek tichý nebo hlučný, zde ve skutečnosti vůbec nejde. Jako posluchač nemám pocit, že by právě práce s dynamikou byla na albu to nejpodstatnější. Spíše bychom mohli hovořit o jisté „pomalosti“ Reynkových básní (u témat jako samota, sychravý podzim nebo osamělé tyčky v plotě se to přímo nabízí) a o svižném zpracování některých z nich. Paradoxně však právě rychlejší skladby vyznívají přesvědčivěji a originálněji. Nejdou totiž proti duchu Reynkových textů, pouze v nich odtrhávají některé – na první pohled možná nepostřehnutelné – momenty.

Nejsilnější stránkou alba (vedle básní samotných a vedle velmi pěkného obalu) jsou aranže skladeb. HUKL má v základní sestavě dvě kytary, housle a kontrabas. Všechny tyto nástroje hrají v jednotlivých písních důležitou roli, přičemž pěkná je například elektrická kytara Karla Kloupara (Štěstí) nebo dialog houslí a baskytara v Konci podzimu. Tu pravou reynkovskou atmosféru však jednotlivým skladbám dodávají nástroje hostujících muzikantů. Organicky do celého díla zapadá saxofon Jiřího Mottla i cimbál Ondřeje Krátkého a naprosto neocenitelnou službu kapele nabídl bubeník Josef Fojta, ať už s darbukou (Tyčky v plotě) nebo s ironizujícími rolničkami v textu zdaleka ne pouze vánočním (Kříž). Obecně lze říci, že díky nápaditým aranžím album nenudí a že se vyvíjí nejen od skladby ke skladbě ale i v průběhu jednotlivých písní.

Naopak slabým článkem HUKLu je zpěv. Petr Hudec se svým vysoko položeným vokálem někdy zvládá podat píseň se ctí (Vzpomínka na samotu), jinde by však hlubší poloha hlasu byla rozhodně žádoucí (Konec podzimu, Blázen). Druhý zpěvák Petr Číhal má projev spíše nevýrazný (Krůpěj deště). O to zajímavější je, že v okamžiku, kdy se oba ne příliš silní zpěváci setkají v rámci jedné písně, je výsledek velmi slušný (Vánoce 1970).

Pokud se posluchač s barvou obou hlasů smíří, zbývá albu k dokonalosti jen málo. Přesto musím upozornit na občasné rytmické nepřesnosti při zhudebňování („bez anDĚlů“ apod. v Kříži). Další drobné výtky už jsou velmi subjektivní: Konec podzimu bych například místo fade-outu zakončil rázněji a ve Vánocích 1970 bych si odpustil trochu lacinou citaci z koledy. Ale to jsou opravdu jen drobnosti na výborně zaranžovaném a celkově dobře vypraveném albu. Rozhodně nemám pocit, že by zpracování Petra Hudce a spol. tichým veršům Bohuslava Reynka ublížilo.

 HUKL: Reynkarnace (recenze CD)
Datum vložení: 18. 11. 2007, 22:19
Autor: Milan Tesař

http://www.proglas.cz/detail-clanku/hukl-reynkarnace-recenze-cd.html




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno