Romano hip hop - Milan Tesař - www.proglas.cz

fotkaAkademie populární hudby udělila skupině Gipsy.cz titul Objev roku 2006. Podívejte se s námi podrobně na album, které balancuje na hraně mezi romskou tradiční hudbou a módním hiphopem. Pokud album Romano hip hop znáte, připojte svůj názor do diskuse pod článkem.

Skupinu Gipsy.cz, soustředěnou kolem romského rappera Radoslava „Gipsyho“ Bangy, vám určitě nemusím představovat. V posledním roce se o ní hodně mluví a píše, její nahrávky patří k nejprodávanějším na českém internetu a Akademie populární hudby kapele na jaře udělila titul Objev roku. Gipsy.cz mají tu výhodu, že se mohou líbit i posluchačům, kteří jinak hiphopovou módu odzívají. Album je totiž víc „romano“ než „hip hop“. A to je dobře. To, co je na něm příliš hiphopové, působí totiž nejméně důvěryhodně.

Ve skupině Gipsy.cz se sešli skvělí muzikanti, což u Romů samozřejmě není nic nevídaného. Pozornost na sebe strhává především houslista Vojta Lavička, kterému stíhají víc než dobře sekundovat Petr Surmaj (kytara, akordeon) a Jan Surmaj (kontrabas). Sám Gipsy nejen rappuje, ale také zpívá a doprovází se na kytaru. Navíc měl na starosti programování elektronických nástrojů, což je pro celkové vyznění alba také důležitý detail.

Romano hip hop je totiž deska, která velmi zdárně balancuje mezi romskou tradicí (romská „latina“ s akustickou kytarou i „balkánské postupy“ s dominujícími houslemi) a moderní programovanou hudbou. I do ní však kapela vnáší exotické prvky: sedmiosminový rytmus ve skladbě příznačně nazvané 7/8 nebo podobně zajímavé rytmické struktury v Abacus.

Další moderní prvek se skrývá v názvu alba a v samotné jeho podstatě: mělo by jít o propletení romské tradice s dnes velmi módním hiphopem. Využití rapu v rámci jiného žánru může být osvěžující – povedlo se například Jardovi Svobodovi na novém albu Trabandu Přítel člověka. Gipsy si sice k rapu nemusí odskakovat, má s ním letité zkušenosti, avšak nakonec právě hiphopové pasáže působí nejtoporněji a nejtrapněji. Zatímco zpívaná romská hudba s lámanými rytmy (v duchu tradičním i moderním) mě jako posluchače osvěžuje a naplňuje, upovídané a naštvané pasáže v češtině mě nutí kroutit hlavou. Nejde o to, že Gipsy cítí potřebu ostře se vymezit proti starší generaci, nadávat na komunisty nebo brojit proti rasisticky založené většinové společnosti. Nevadilo by mi ani to, že při tom všem občas sáhne po vulgárním výrazu: to prý k rapu patří. Vadí mi, že muzikant, který má tak silné rytmické cítění, nectí základní pravidla o přízvuku v češtině („smotám kluBÍČko“ – Tím, čím chcete). Vadí mi, že motá páté přes deváté (rohlíky za padesátník, legalizace „nějakých věciček“, internet, hiphopová móda – to vše prakticky v jedné dlouhé větě). A vadí mi, že se povyšuje na vzor toho pozitivního, co česká kultura nabízí („I tvý vnoučata mají rádi mě“).

Není sporu o tom, že po hudební stránce je album Romano hip hop vynikající. K pokusům propojit lidovou hudbu s hiphopem sice ve světě dochází již delší dobu (z poslední doby např. nigerijský projekt Bantu & Ayuba: Fuji Satisfaction), avšak u nás jde o dílo průkopnické. Romská hudba a hiphop mají společný pro Evropany neortodoxní přístup k rytmu a právě toho skupina Gipsy.cz zdárně využívá. Problém však nastává v přenesení skandované řeči do jinak strukturovaného českého jazyka. A v oné naštvanosti, kterou Gipsymu prostě nevěřím. Nevěřím mu ji proto, že je jí v českých textech alba příliš a že z mého pohledu nemá hlavu a patu. Proto se budu velmi rád vracet k romsky zpívaným písním a české pasáže budu s úsměvem přeskakovat.

Autor: Milan Tesař




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×