Info: Komik do půl osmé - Karel Veselý - Aktualne.cz

fotka Recenze: Nezval, Teige, Kyšperský. Skupina Květy ukazuje, co je to elektronický surrealismus Brněnská skupina Květy vydala album Komik do půl osmé, plné poetiky roztříštěných myšlenek a obrazů. Dobře se hodí k novému, elektronikou prošpikovanému zvuku, který má ale spíš než k současnému digitálnímu popu či klubové hudbě blízko k estetice nízkorozpočtových sci-fi filmů. Doporučujeme

Martin Evžen Kyšperský není z těch, kteří delší dobu stojí na jednom místě. Jeho Květy fungují od začátku tisíciletí a minimálně od alba Kocourek a horečka (2006) patří ke stálicím domácí alternativy. Zároveň ale neustále organicky proměňují jak svůj zvuk, tak i sestavu.

Před sedmou řadovou deskou Komik do půl osmé opustili kapelu houslista Albert Černý a basák Ondřej Čech a na jejich místo přišel hráč na klávesové nástroje Ondřej Kyas. Na nové nahrávce se to samozřejmě podepsalo - housle nahradila elektronika. Ne snad, že by na předchozích deskách vyloženě chyběla (a Kyšperského poslední sólovka Vlakem je také poznamenaná syntezátory), nicméně teprve novinku Květy ohlašovaly jako novou kapitolu ve své historii. Výsledek má ale daleko k radikální roztržce s minulostí: Kyšperského písničkářský rukopis je totiž tak výrazný, že ho prostě nejde popřít. Proč to ale vůbec dělat, že?

Jestliže minulá alba (Bílé včely a Miláček slunce) se nesla ve znamení témat stárnutí a krachujících vztahů, novince podobný jednotící motiv na první poslech chybí.

Jsou tu samozřejmě civilní témata - touha po nalezení domova jako bezpečného středu světa (Odpočinout, Byt) nebo bolest z odloučení (Ptáček). V písni Socha rozehrává zpěvák Martin Kyšperský působivý obraz o mizení starého světa. Při pozorném poslechu ale nakonec z desky vystupuje něco, co by se dalo popsat jako přitakání surreálnému kouzlu světa kolem nás. "Copak já vím, kde začíná sen, v zahrádce aster, ve čtvrtým patře?!? Kráčí děvče a má deštník proti zavináčům," zpívá Kyšperský v pilotním singlu Byt a i v dalších skladbách vrší podobně hravé slovní domino.

Tato metoda vrcholí skladbami Dům zrcadel Scarabeus a Komplikovaná růže, které jsou dost možná přímými odkazy na Karla Taigeho či Vítězslava Nezvala. Onen komik z názvu desky by pak mohl odkazovat na černobílé grotesky, které příslušníci avantgardy ve dvacátých letech milovali.

Ani to ale vlastně není u Květů nic nového, Kyšperského vždy fascinovaly sny a jejich ujetá logika, z níž ostatně čerpaly i meziválečné umělecké směry. Poetika roztříštěných myšlenek a obrazů se navíc skvěle hodí k novému, elektronikou prošpikovanému zvuku. Ten má nicméně blíže k estetice nízkorozpočtových sci-fi filmů než k současnému digitálnímu popu či klubové hudbě a použití syntetických zvuků je na většině desky spíše ornamentální. Písně si na ní i teď uchovaly klasický rockový drive.

Komik je v mnohém nejrockovější deska kapely, která kdysi začínala u folku. Na některých místech se dokonce zdá, že se Květy snaží své elektronické experimenty vyvažovat vyloženě ryčnými skladbami (Holka, My jdeme po schodech vzhůru), v nichž bigbeatová přímočarost působí už trochu nuceně, či rovnou buransky.

Na Komikovi do půl osmé je kapela nejsilnější, když se Kyšperského nenapodobitelná autorská poetika nenechá omezovat žádnými žánrovými škatulkami a vydá se do volného prostoru kreativity. Mimořádně silné písně jako Odpočinout, Ptáček nebo Indián by prostě fungovaly stejně dobře v jakémkoliv zvukovém kabátku.

Možná se Květům na sedmé desce tak úplně nepodařilo vykročit novou cestou, jak slibovaly. Rozhodně to ale není důvod ke zklamání. Stálice domácí alternativy si i přes novátorské pokusy zachovala svoji tvář.

Karel Veselý

Vydalo Indies Scope, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 80 %

Kdo je to komik do půl osmé? Sama kapela název vysvětluje jako odkaz na baviče, jenž hýří vtipem přesně do okamžiku, než vstoupí na pódium.

 




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno