Info: Miláček slunce - Petr Macháček - Abyss

fotka

Taková obrovská záplava novinek jako stvořených pro stanici Abyss. Slušně hlubokou orbu přinášejí noví SLAYER, velkolepé 2CD vyprodukovali IRON MAIDEN, omlazenou krví se prezentují aktuální AMORPHIS, ale my dnes přesto hrajeme nádherné pokojové KVĚTY. Scénáře Abyssu jsou holt nevyzpytatelné. Můžete to brát jako součást naší dramaturgie nebo naopak důkaz ztráty soudnosti - v klidu akceptujeme obojí. Nic to každopádně nemění na skutečnosti, že dnes nebudeme poslouchat metal, ale alternativní rock z již desáté desky této originální brněnské party.

Na předchozím albu "Bílé včely" mi vlastně vadila jen jedna jediná věc, ale i ta stačila k tomu, abych album tak trochu minul. Když jsem v úvodu použil spojení "nádherné pokojové KVĚTY", nebyla to žádná prázdná fantazie. Byl to čistý záměr, protože právě tato slova vystihují nejlépe, čeho si na květinové alternativě cením úplně nejvíc. Hudba Květů totiž dokáže skutečně měnit čtyři stěny v neuvěřitelně útulná místa k bytí. Dokáže je změnit na váš vlastní malý pokoj plný známých a nekonečně vkusných drobných doplňků, dekorací a vůní. A přesně toto kouzlo jako by "Bílé včely" za něco vyměnily. Tím něčím je objevování nových míst a pohyb po neohraničených plochách, na kterých se není kam ukrýt. Když ale poslouchám KVĚTY, tak se právě většinou ukrývat chci. Nová deska "Miláček slunce" samozřejmě také hledá a objevuje, ale ani na chvíli vás při tom nevystaví studenému větru nejistoty.

V roce 2015 kolem nás tedy kapela znovu postavila náš starý známý pokoj. Dokonce je tak povědomý, že mi až připomíná přelomovou jantarovou sezónu. Deska je znovu koncentrovaná, uzavřenější a přitom ani tentokrát nešetří na zmiňovaných dekoracích a malých překvapeních. Nechci tvrdit, že to byl vyloženě plán Martina E. Kyšperského – na to je coby střela až příliš málo řízený – ale výsledek přesně takto působí. Jenom škoda, že nás novinka připraví o skladbu takového kalibru, jako byly "Děti ze stanice Bullerbyn". Čím víc se ale blíží pravý podzim, tím víc začíná album bodovat svojí atmosférou. S výjimkou nečekané kytarové jízdy "Syn" jako by album ani neumělo spěchat. Jako by vědělo, že už mu nic neuteče a jestli je někdy čas a chuť vychutnávat drobnosti, je to právě teď. Kdyby tak mi s tím ještě lépe ladil obal celé desky. Ten geometrický ke mně ale ničím nepromlouvá.

Opravdu velmi povedený zvuk desky dává vyniknout drobným lahůdkám, které se skrývají v téměř každém šuplíku a v každém zaprášeném koutku. Úplně nejvíc ze všech mě baví osmá skladba "V jezeře mléka a mlhy". Je toho tolik, co v ní můžeme slyšet. Od nádherně cukajících houslí, přes nejrůznější vrzání a klepání až po rázný nástup elektrické kytary v polovině. Je to úplně jako by Martin zhudebnil atmosféru nedělního odpoledne. Hodně rád ale taky "Uklízím pokoj". Vede mě autorita basy i krátké tahy smyčce. Moc rád mám i "Cizince" a "Jablka", která už jinak "nejí ani ptáci". V jejich případě mě ale k poslechu přitahují ze všeho nejvíc texty, jež zase jednou geniálně formulují všechny ty náznaky a úlomky myšlenek, které se nám občas honí hlavou. Zapomenout ale nechci ani na "Syna" a jeho skvěle čitelné drnčení basy propletené s kvílením elektrických strun. Je toho prostě hodně, na co u nové desky Květů nechci zapomenout.

KVĚTY na posledních dvou deskách už sice neznějí tak improvizovaně a bezprostředně jako v časech největší "andělské" slávy, ale po delší době se jim povedlo propašovat na desku staré známé kouzlo, které zdobilo už "Střelu zastavenou v jantaru" z roku 2008. Je to hodně vzácné kouzlo, protože s sebou přináší zvláštní intimitu a celou desku mění v jedno neodolatelné hudební zákoutí. Až se tedy budeme potřebovat před něčím schovat, máme zase kam.

 80%

Petr Macháček

http://www.abysszine.com/recenze/2015090003-kvety-milacek-slunce/




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno