Dvaadvacet kapel a sólistů upravilo celkem 21 písní z repertoáru Vladimíra Mišíka. Někdo originál zjemnil, jiný přitvrdil. Vznikly verze akustické, bigbítové i elektronické. Verze s cimbálem i vibrafonem, verze s vypuštěnou slokou i verze s přidaným refrénem.
Více či méně zdařilých alb typu „tribute to…“ u nás vyšlo v posledních letech docela dost. Obecně mě tento trend baví, protože dobré – rozuměj originální, nápadité – coververze mám rád. Konkrétně pokládám za velmi povedený výběr Ztracený ve světě s písněmi Oldřicha Janoty, s menšími výhrada mě baví také album For Semafor nebo Dáreček s předělávkami skupiny Mňága a Žďorp. Naopak bez většího zájmu jsem zaznamenal Tribute Abraxas (ale to zřejmě proto, že kapela Abraxas ve mne nikdy nezanechala hlubší stopy) a moc mě nebavil ani diskutovaný projekt U nás v garáži dua Tvrdý/Havelka (opět proto, že jsem nikdy nebyl velkým fanouškem většiny kapel, které si pánové berou na paškál). Naopak za jedno z nejpovedenějších alb tohoto typu, a možná za to úplně nejpovedenější na českém trhu, považuji CD Bazarem proměn. Dvaadvacet kapel a sólistů si po svém upravilo největší hity i některé méně známé skladby z bohatého repertoáru Vladimíra Mišíka. Celek má pochopitelně kolísavou úroveň – něco se povedlo víc, něco méně, něco je až příliš odvážné, někdo se naopak zbytečně drží při zdi –, ale to pozitivní výrazně převažuje.
Album Bazarem proměn je zajímavý fenomén už proto, že se jednotliví recenzenti většinou neshodnou na tom, co se povedlo nejvíc a co nejméně. V každém článku, který jsem o této desce četl, jsem našel několik bodů, s nimiž bych polemizoval. To, co jeden odsuzuje jako nezajímavé nebo Mišíka nehodné, může druhý považovat za vrchol alba. A to rozhodně není špatně. Kdyby to mělo vypovídat jen o tom, že Bazarem proměn není nudná deska, buďme za to rádi. Zde je tedy můj osobní pohled na kolekci, kterou mi vydavatelství Indies Scope udělalo velkou radost.
Baví mě Návštěvní den v podání Květů – včetně přidaného refrénu, do nějž Martin Kyšperský zakomponoval odkazy na další skladby Mišíkova čtvrtého alba. Velmi se mi líbí úvodní Slunečný hrob v podání Musiky Folkloriky – cimbál starému hitu Blue Effectu až překvapivě sluší. Výborná je Cesta do dětství, ze které Mňága a Žďorp udělala – píseň od Mňágy! „Dobrej“ je Jan Spálený s ASPM a s písní Byl jsem dobrej. Rád poslouchám Sadem, lesem, parkem v podání Bratrů Orffů, líbí se mi 20 deka duše od dua Kieslowski, svůj půvab má hlas Michaela Kubesy ze skupiny Ladě v písni Tma stéká do kaluží. Svěží anglickou verzi písně Jednohubky (Tea And Crumpets), jednu z nejlépe zazpívaných na albu, nabízí Ondřej Galuška z kapely Eggnoise. Zaujal mě i zpěv Lucie Redlové, kterou chválím i za výběr méně známé písně s Kainarovým textem Ďáblíci. A – nemohu si pomoci – hodně mě oslovila elektronická verze snad největšího Mišíkova hitu Variace na renesanční téma v podání skupiny Lesní zvěř.
A výhrady? Nechápu, proč skupina Ille změnila text druhého verše písně Co ti dám a celkově skladbu o jednu sloku zkrátila. Co jsem si vzal v podání Dorky Barové (Tara Fuki) je příliš dlouhé a navíc mi vadí hyperkorektní výslovnost [jsem]. K písni Stříhali dohola malého chlapečka v úpravě Jana P. Muchowa mi nesedí jakoby zpomalený zpěv zpěvačky Ely. Jazzrocková úprava titulní Bazarem proměn připomíná bigbítové období sourozenců Ulrychových (Hanka Skřivánková je výborná zpěvačka), ale skupinu Jarret v tom jaksi nemohu najít. Nemastně neslaně zní i zpěv Davida Stypky ve srovnání s výborným Mišíkovým originálem písně Balada. A Sochy v podání Jablkoně jsou sice křehké a pěkné, ale je trochu škoda, že z typicky jablkoňského zvuku zůstalo jen pár tónů fagotu.
Pokusím-li se o zobecnění, líbí se mi ty verze, ve kterých interpret zůstal sám sebou a přitom se Mišíkovy písně zhostil s pokorou a zachoval ji v její integritě. Není problém posunout píseň aranžemi do jiné nálady. Dokonce ani není problém něco si přidat (viz Květy, které z Návštěvního dne udělaly výbornou píseň Květů). Problém je zploštit skladbu tak, že nálada zcela chybí. Mimochodem pokud jde o integritu hudby a textu, zbytku alba se vymyká skupina Čankišou a její „překlad“ skladby Slunečný hrob do jazyka lidu Čanki. Jako úlet je to dobré, ale více mě oslovila už zmíněná úvodní verze cimbálové muziky Musica Folklorica. Ta totiž v původně pražské písni podtrhla moravskou zpěvnost, čímž výrazný refrén ještě nabyl na intenzitě.
Milan Tesař
http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/bazarem-promen-a-tribute-to-vladimir-misik-recenze.html
CZK
EUR
USD