Květy na albu Miláček slunce odlehčily, rozhodně ale nepolevují
Česká alternativní formace Květy již na scéně figuruje úctyhodných patnáct let. Miláček slunce je jejich desátým albem. Dalo by se o nich tudíž mluvit jako o jisté stálici domácí hudby. Novým albem ovšem dokazují, že rozhodně nikde nepostávají, ale hrdě kráčí dál.
Květy se na novém albu totiž lehce posouvají a mění - a ačkoliv jsou téměř vždy takové změny pro publikum polarizující, mají rozhodně namířeno správným směrem. Aranže jsou lehce učesanější a je poznat, že se jim věnovalo více produkčního času. Místy sice vykoukne trocha matoucích a nečekaných zvratů, z velké části je ovšem písničkářství Květů na nové desce přístupnější než dříve.
To neznamená nutně přechod k mainstreamu – nová tvorba je transparentnější a odlehčenější, i přesto si ale stále čas od času odběhne k experimentálnu a Martin Kyšperský pokračuje ve psaní svých charakteristických abstraktních textů. Instrumentace alba oplývá bohatostí a v písních se vždy děje něco, co je odlišuje a vytrhává z nemilosrdných spárů klišé, která na kapely čekají na každém rohu.
Mohou to být krásné ambientní plochy v ČKNO, nečekaně funky Opičí král, chaotická dohra V Jezeře mléka a mlhy, divoké perkuse Ty, něžná zvonkohra v songu Jablka či folkrocková vypalovačka od podlahy Syn - jednoznačně nejenergičtější píseň alba. Dohromady tyto prvky albu i kapele dávají charakteristickou a svojskou tvář, která zároveň zvládá být přístupná a přívětivá.
Miláček slunce je vynikající nahrávka, která nejen ukazuje, že Květy jsou i po patnácti letech v plné síle, ale zároveň také slouží jako důkaz, že se kapely mohou vyvíjet přirozeným a inteligentním způsobem. Stále tak platí, že Květy patří k tomu nejlepšímu, co česká alternativa má.
Jan Čapek
6/7
CZK
EUR
USD