Info: Za okny rychlíku - Jiří Karban - kultura21.cz

fotka Co je odžito, to se zpívá

Každá píseň, která se urodila v srdci, má svou cenu. A když je povedená, může mít i patřičnou sílu. Pár takových kousků najdete na novém albu Amálky K. Třebické. Jmenuje se Za okny rychlíku a potěší zvláště příznivce šansonů.

Nezoufejte, pokud vám jméno písničkářky nic neříká. Příležitost pro seznámení se právě nabízí! Pravidelní čtenáři K21 si možná vzpomenou na předchozí autorský počin s názvem „Nešišlej!“, což bylo album plné rozpustilých písní a navíc mělo logopedický podtext. Mimochodem – recenze byla ZDE  zveřejněná v srpnu 2013.  

Nyní však „v rychlíkovém voze“ přijíždí poněkud dospělejší Amálka K. Třebická. Skladatelka a textařka, která je doma především v šansonu a jazzu, tentokrát přetavila své životní zkušenosti a pocity do čtrnácti pozoruhodných písní. Jednoduše řečeno – co je odžito, to se zpívá. Většina textů pojednává o vážných věcech a častokrát jim nechybí sebeironie. V některých okamžicích mají schopnost přivodit mrazení.

Protagonistka se například vrací do sedmdesátých let („Zlatá 70….“), do časů normalizační bezmoci a strachu – „a tak plavu/ a stud je věrným brachem/ plavu urvat chvost kometě/ nechci své děti zbité strachem/ zalijte uši voskem/ do úst rudý hadr/ paže mi utněte!“  Ve skladbě Velký muž se pro změnu objevuje aktuální téma – role muže ve společnosti, krize „silnějšího“ pohlaví. Poklona mužskému živlu? Zde by měli napnout uši nejen pánové, ale i feministky.  Za nejlepší píseň alba považuji Domov důchodců, pojednává o bezmoci stáří a navozuje atmosféru, která by mnohé z nás měla přivést k zamyšlení o důstojnosti na konci cesty.

Amálka K. Třebická se ve studiu obklopila zdatnými muzikanty, kteří svými výkony pozvedli hudební stránku alba. Důležitým partnerem je Vladimír Třebický (bicí, perkuse, zpěv, aranže, baskytara, vibrafon), ale nelze pochybovat o podílu hostů, mezi nimiž se objevil také Pavel Zlámal, avantgardní saxofonista a klarinetista.  

  Mezi hudebně nejzajímavější lze zařadit skladbu Koloběh, která se svým pojetím trefuje do vkusu alternativních minimalistů a všech, kteří přemýšlí o marnosti životního snažení. Ve dvou případech (Hospodská, A dost!) se Amálka K. Třebická vzdaluje klavíru, bere do ruky akordeon a koleduje si o srovnání s písničkářkou Radůzou. Tyto drobné odskoky dodávají albu na pestrosti a přinášejí moment překvapení. Akordeon se dostává ke slovu i v další tematicky závažné písni Šoa. Za píseň ryze osobní můžeme označit skladbu Pavel (30.6. 1987-15.9.2013) inspirovanou skutečnou událostí.  

Kdo by si název alba spojoval s povrchností (vidět věci takzvaně z rychlíku), je na omylu. Autorka hudby i textů zpívá o tom, co viděla a vidí hodně zblízka. O to větší důvěru publika může získat. Věřme, že i její další tvorba si zachová punc důvěryhodnosti.     


Hodnocení:  85 %

Jiří Karban 

http://www.kultura21.cz/hudba/11273-cd-amalka-trebicka-za-okny-rychliku-recenze




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno