Info: Mezi lopatky - Milan Tesař - Mesto Hudby.cz

fotka Kieslowski: doteky dýkou Mezi lopatky Duo Kieslowski rozvíjí i na svém třetím řadovém albu Mezi lopatky osvědčený koncept „tichých lásek“. Ten nenápadně představilo v roce 2010 svým debutem (Tiché lásky) a naplno předvedlo o dva roky později silnou kolekcí Na nože. Základním tematickým východiskem této moderní písničkářské dvojice zůstává vztah mezi mužem a ženou, téma prastaré a (nejen) v populární hudbě dávno zprofanované.

Už v souvislosti s minulým albem jsem sice upozorňoval na to, že součástí písní Kieslowski jsou „momenty idylické, se starou fajfkou, bačkorami a tancem v tichu pavučin, i momenty patologické, při nichž se škrtí, dusí, střílí a pálí“. To samo o sobě by však nestačilo k tomu, aby bylo i další album na podobné téma hodno pozornosti. Ano, i na novince Kieslowski pracují s textovými detaily hodnými zaznamenání. Do pouhých dvou veršů dokážou ukrýt lásku, touhu, hledání, světlo, tmu a smrt (Sever), nebojí se zpívat o něze (Ve větru) nebo o tanci cestou z kostela (Normandie). Ani to by však nestačilo. To, jak se dvojici daří balancovat na ostré hraně mezi originalitou a frázemi, uměním a kýčem, a přitom ani jednou přes tuto hranici nepřepadnout na špatnou stranu, je totiž dáno nejen tématy a jejich literárním zpracováním, ale především vyváženou hudební a textovou složkou alba. A to už je zásluha nejen DKP a Marie Kieslowski, tedy členů dua, ale také jejich nového producenta a Jana P. Muchowa, který se na albu podílel i jako instrumentalista.

Nahrávání alba Mezi lopatky probíhalo v Normandii. Podle Marie Kieslowski bylo důležité především intenzivní soustředění na novém místě. „Ale je fakt, že Normandie se obzvlášť povedla. To místo, kamenný dům uprostřed ničeho, mělo neopakovatelnou atmosféru. Nemluvě o tom, že jsme tam byli na přelomu ledna a února, takže většinu dní pršelo a foukal silný vítr. Byli jsme izolováni a šťastní,“ uzavírá zpěvačka. To podstatné z alba vzniklo během pouhých dvou týdnů – všechny propracované aranže, nenápadné komíhání na švu stylů, úspěšné pokusy o probádání nových oblastí. Kieslowski se nikdy v minulosti nedrželi jednoho žánru. To, co dělají, s oblibou nazývám „folkem pro třetí tisíciletí“ – tedy hudbou s důrazem na sdělení a melodii, která se však nevyhýbá nejmodernějším elektronickým prvkům. Tento koncept ostatně naplňují už tím, že jako jedni z mála českých „folkařů“ pravidelně vydávají také remixové nahrávky. V koktejlu, který namíchali společně s Janem Muchowem si posluchač užije jak výrazné role akustické kytary (Sever), tak dusavého elektropopového doprovodu (Ve větru). Mezi to se vejde téměř všechno – funkční využití melodiky (Normandie), jemný industriál a elektrická kytara jako od Pink Floyd (Srdce) i pravidelný rytmus bicích, a je jedno, jestli živých, nebo kvalitních syntetických (Doteky).

Hudební doprovod, který Kieslowski s Janem Muchowem natočili, je dostatečně plný a přitom nabízí prostor pro fantazii. Některé detaily se pouze naznačují, zpěv se v hudbě neutápí, ovšem každý drobný zvuk se, je-li to třeba, nekompromisně vydere na povrch (viz ambientní doprovod v pozadí závěrečné Normandie). A stejně je to i s texty písní. Kieslowski nás nepřekvapují originálními metaforami a slovními spojeními nijak okázale. Krása se skrývá v detailech, které mohou napoprvé uniknout. Tím detailem může být oslovení „duše moje“ (Obraz), kontrast mezi konkrétní činností a bezbřehým „budeme se mít“ (Normandie) nebo posmutnělé konstatování, že „všechnu moji lásku maj mý děti a na tebe už nezbejvá“ (Sever). Fakt, že většina výše uvedených citací pochází z písní na konci alba, není náhodný. Neznamená to, že by druhá polovina desky byla výrazně lepší než první, ale to, že album jako celek má koncept, jasné směřování. Jestliže minulé desce vévodila mimo jiné drsná Krátká píseň o zabíjení, klidná noc byla klidná prostě tím, že v ní (možná výjimečně) „není slyšet nádobí“ a vše končilo Špinavými dny, tentokrát jde vývoj přesně opačně. Navzdory všem hořkým výčitkám o nedostatku času kvůli dětem směřuje album od vražedných choutek (v titulní písni – „Zbyly jen doteky dýkou mezi lopatky“) k usmíření: „Večer po klekání uložíš děti a celej život se budete mít. Utřeme slzy, vysypem popel, usneme brzy.“

autor: Milan Tesař

 http://www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/kieslowski-doteky-dykou-mezi-lopatky




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno