Info: Movable Feasts - Jan Hocek - http://jazzport.cz

fotkaNevyčerpatelně pohyblivá Lesní zvěř Stalo se to před 5 lety. Byl jsem kvůli nemoci připoután na lože a pro zpříjemnění jsem si pouštěl rádio, stanici Vltava. A ta v v noci, v čase mezi 2. a 3.hodinou, přehrává celá jazzová alba. Spal jsem, rádio zůstalo nevypnuté, a náhle mne probudila hudba, která se mi zavrtávala pod kůži a rozlévala spolu s horkou krví po celém těle. Zcela omámen, vlastně napolo ještě ve spánku, jsem na konci pořadu zaznamenal dvě podivná slova: Lesní a Zvěř. To bylo moje první setkání s kapelou LESNÍ ZVĚŘ. Tou skladbou, jež mne onu noc pohltila, byla instrumentálka „Frank Frank“ a po ní pak další úžasnosti jako „Turzovka“ nebo „Hostýn“ z jedinečného debutového alba této brněnské skupiny. A ta nyní, přesně 31.března, vydala konečně druhé album! Zove se „MOVABLE FEASTS“ (čili „Pohyblivé svátky“) a vyšlo opět (kde jinde, než) na labelu Indies Scope.

Lesní zvěř mate „škatulkáře“ již plných 13 let! Sklízí ovace ať už u rockového, potažmo alternativního publika, tak i u jazzového. V březnu absolvovala dokonce sérii čtyř koncertů v Mexiku, mimo jiné v rámci Eurojazz Festivalu. Na novém albu ale převažuje jejich písničkářská tvář, oproti debutu zde nenajdete jedinou (pouze) instrumentální skladbu, a snad právě proto působí „Movable Feasts“ sevřenějším a zároveň komornějším dojmem. Ovšem na úkor „vyložené bomby“, která by vybuchla v posluchačově nitru podobně, jako se to stalo mně v případě první desky. Nejblíže k ní má skladba „One Big Soft Spot“ – pro tenhle sound mám opravdu „jednu velkou slabost“! Kontrast lyrického perlení piana a symfonické hutnosti kláves s trubkou, mužného recitativu a étericky ženského vokálu, ta proměnlivá dynamika a struktura, řetězení riffů a minimalistických kadencí, to vše evokuje (ale nekopíruje!) to nejlepší z Art Zoyd a raných New Order. Podle mne vrchol alba. Ovšem i v dalších osmi písních je co poslouchat…

Lesní zvěř, to jsou Martin Čech (bicí, tabla), Miloš Rejsek (zpěv, delay, modulace), Jiří Hradil (klávesy) a Marek Steyer (trubka). Nepřesléchnutelný je občasný ženský vokál hostující Kristiny Krutské (třeba na „Razor Ray“), sax a flétna Filipa Nebřenského (např. „Kavka Airlines“) a v „Ještě je co ztratit“ hostuje jako recitátor vlastní poezie Jan Těsnohlídek. Na albu se významnou měrou podílel také producent a ostřílený zvukový mistr Dušan Neuwerth, jenž si pohrál s výsledným zvukem natolik, že album snese srovnání s nahrávkami zahraniční provenience, zvlášť, když Lesní zvěř zde zpívá výhradně (až na Těsnohlídkovu báseň) anglicky. Doufám, že Indies Scope dá světu o „Movable Feasts“ patřičně vědět!

Totiž ani jedna jediná písnička není tak úplně „obyčejná“ – kapela se nenechá svazovat písňovou formou, muzikanti se jeví být nenapodobitelnými a nevyčerpatelnými „hračičkami“. Základním stavebním kamenem je minimalistický klavír, na němž se Lesní zvěř prohání, aniž by klopýtla – viz. hned úvodní „Shoulder Blades“ (Lopatky). V tracku „Evil Evil Eye“ dojde na uvolněné jazzové hříčky, „EndGame“ nezapře syntetičnost, která zní až dětinsky, „Orifice“ je skutečným „otvorem“ do archetypálního organ-psychedelického zvuku a´la Electric Prunes, „Skid Marks“ (Brzdná dráha) je prošpikována minimalismem, elektroakustickými zvuky a melancholickým mužským vokálem. A takhle bychom mohli pokračovat ještě notnou chvíli…Ten čas však raději věnujme opětnému poslechu.

A komu nebude stačit poslech CD, může Lesní zvěř slyšet naživo při dvojím křtu alba „Movable Feasts“ – 22.dubna v pražském klubu Pilot a druhý den v brněnském Kabinetu múz!

 

Jan Hocek - http://jazzport.cz/2014/04/07/nevycerpatelne-pohybliva-lesni-zver/




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno