Info: My Heart Soars Like a Hawk - Štěpán Šimek - abysszine.com

fotka

Vydavatelství Indies, založené ještě za "starých dobrých časů", patří mezi jedno z mála dodnes aktivních, které se nebojí hledat a především vydávat nové talenty napříč rozličnými žánry. A jakožto zkušený label do své stáje nepřijme jen tak kdejakého hřebce, nýbrž preferuje vyšlechtěné plnokrevníky, jejichž umělecký odkaz bude rezonovat i po letech. Olomoucký kvintet NYLON JAIL jakoby ani nepocházel ze současné povrchní hudební scény, kdy stačí na pódiu otevřít laptop nebo zapojit nějaký levný minikeyboard a půlka hipsterské mládeže se může štěstím rozplynout. Kvalita debutového alba "My Heart Soars Like a Hawk" spočívá především v prostém faktu, že nezní vůbec dle obvyklého soudobého kánonu.

V drtivém případě nedám na stylové škatulky na kapelních profilech, nicméně označení produkce NYLON JAIL jako progressive country ji vystihuje dokonale. Skupina se nikterak nesnaží o originalitu za každou cenu, naopak, eklekticky čerpá z letité hudební studnice, především amerického odkazu moderního country s vlivy z mnoha jiných stylových soudků. V naší kotlině bohužel tento experimentální přístup v oblasti jednoho z nejkonzervativnějších žánrů, nemá tradici, proto lze NYLON JAIL považovat za jakési tuzemské inovátory a album "My Heart Soars Like a Hawk" za hozenou rukavici všem těm zakonzervovaným folkařům., stejně jako důkaz, že prakticky jakýkoliv styl disponuje svým vnitřním kouzlem, pokud se interpret nebojí otevřít své srdce a naplno, jakoby v psychedelickém transu, nechat procitnout své niterní emoce. Pětice kovbojů disponuje všemi předpoklady oslovit i posluchače, které estetika divokého západu a afektovaný projev legendárních písničkářů nechává jinak chladným.

Roman Vičík říká o názvu alba "My Heart Soars Like a Hawk":  "Je to citát indiánského náčelníka z filmu Malý velký muž. Za posledního půl roku se staly věci, v které jsme ani nedoufali. Desku jsme nahráli s Ondrou Ježkem, a byly to velice příjemné chvíle. Pohodová atmosféra. Naše srdce si tam setsakramentsky zakroužila. Vlastně kroužila celé prázdniny, kdy jsme objížděli fesťáky od Ostravy po Rumunský Banát. Tak ať krouží i ta vaše, když ji budete poslouchat."

Ondřej Hruška, autor výtvarné koncepce alba, popisuje jeho grafický koncept, založený na jestřábím peří: "Jestřáb – hawk zde vystupuje jako symbol svobody, volnosti a křehkých ekosystémů, které člověk narušuje. Je pánem širých lesů, kterými se necháváme inspirovat. Jestřábí pero není v našem pojetí jen rekvizitou, ale především pevnou strukturou, světem s bohatým detailem, otevřeným interpretaci, meditativním koutem. Digitální "narušenost" vznikla již při snímání a její konkrétní podoba je více dílem řízené náhody než chladným záměrem."

A motivace samotné kapely rozvádí kytarista Václav Hruška: "Nylon Jail. Nylonový vězení. Polapenost dnešní přetechnizovanou dobou. Všechno je z plastu, všechno má dotykovej displej a svítí to. Proto se vracíme zpátky. Třeba ke country, jestli chceš. Akustická kytara, banjo. Z tý nový doby si ale i tak berem do toho lesa něco s sebou. Synťák, i ten macbook na stagi máme. Ale nejsme nějaký kotlíkářský trempové nebo amishové, jenom musíme z toho vězení občas do toho lesa utýct."

Vtip možná spočívá v tom, že skupina původně vznikla jako elektronický projekt Romana Vičíka, který se etabloval již v trip-hopových NARCOTIC FIELDS a ono country zde evokuje hlavně hlubší "cashovský" projev Jiřina Jiráka, u něhož bych vyzdvihl především výtečnou anglickou výslovnost a barvu hlasu. Kupříkladu otvírák "Sun in Hell" mně více než cokoliv jiného připomněl tuzemskou odpověď na neofolkové nihilisty SPIRITUAL FRONT (včetně typických dvojhlasů v refrénu a podobně zakomponované elektrické kytary), naproti tomu trojka "Grace" se nese spíše na pozitivních skočných vlnách jakéhosi bizarního mixu uvolněné rock'n'rolové valivosti a melancholičtějšího post-rocku. V hitovce "No Way" i v následující "Abscissa " zase dominuje minimal electro předení. Prakticky snad jen šestku "Fort H.H.G.", pokud nepočítám jak pěst na oko zaranžované post-rockové kytarové sólo v závěru, lze označit za tradičnější country odrhovačku, jinak zbytek kolekce se nese v duchu - co skladba, to jiná ves. Navzdory kompoziční diverzitě a nezřídka i protichůdným stylovým roubením (kupříkladu třeba v konejšivých baladách nechybí nečekané osvěžení v podobě industriálních ruchů), však album působí poměrně kompaktně a to především díky nezdolné jistotě, tkvící právě v charismatickém Jiřinově zpěvu, zachovávajícím si konzistentní polohu. Pokud jindy vokální monotónnost hodnotím negativně, v případě žánrově rozháraných NYLON JAIL ji jedině kvituji.

Přestože dílo "My Heart Soars Like a Hawk" zastává v diskografii ansámblu teprve debutovou pozici a on sám vznikl teprve před dvěma lety, kdy v širší známost vešel během Devil Is a Cowboy tour 2013 po kinosálech, kde kapelu na pódiu doprovázela plnohodnotná 3D projekce, tak reprezentuje vyzrálý a promyšlený materiál s moderní produkcí, vytvořený, na scéně již déle se pohybujícími, zkušenými a především talentovanými hudebníky.

70%

Štěpán Šimek

http://thecave.abysszine.com/recenze/2014030022-nylon-jail-my-heart-soars-like-a-hawk/




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno