Info: Bílé včely - Kuchař Kittchen - Koule.cz

fotka

A Květy neznáte? Tak to jste nic nezažili!
Proč ten chlap tak divně zpívá? Je normální vydávat každý rok skvělou desku plnou písniček, u kterých se svírá srdce, lesknou oči a nohy skáčou do rytmu? O novince Bílé včely brněnské kapely Květy se rozepsal kuchař Kittchen, který kromě nožů a kastrolů spolupracoval taky se zpěvákem Květů Martinem Evženem Kyšperským. Dejte květáckým písničkám šanci. "Teprve když jim dáte chvilku čas, rozvinou se a pustí barvu."

“Proč tak divně zpívá?” ptaly se mě holky na recepci. Často, když mám nějakou novou desku, jdu jim ji pustit. Jsou jako hezky nalíčené lakmusové papírky. Navíc v kuchyni bych přes řinčení hrnců a syčení sporáků neslyšel nic. To na recepci je večer klid. Venku je tma snad už od tří, déšť střídá sníh a od jezera, co je vlastně rybník, táhne mlha a tma. Martin Evžen Kyšperský do toho zpívá My děti ze stanice Bullerbyn. Přijde vám, že zpívá divně? Mně ani ne.

Ale taky se mi to kdysi zdálo. Když jsem poprvý slyšel písničku od kapely Květy, říkal jsem si, proč ten chlap tak divně zpívá; svou naléhavostí mává jako praporem. Odkud že jsou? Z Brna? Tím se lecos vysvětluje, napadlo mě tehdy.

Jenže pak jsem slyšel tadyhle Zvíře nebo sebe a zvíře z desky Včela zatavená v jantaru a právě, když mý sliny kdesi smíchaly se s krví, přilétla ke mně láska. Byl jsem úplně fascinovaný.
Kam sakra Martin Evžen, květácký zpěvák, textař a skladatel, chodí na všechny ty neuvěřitelné obrazy? Je to tím, že je vysokej a kouká přes zeď našeho světa do vedlejší zahrady? Je normální vydávat každý rok skvělou desku plnou písniček, u kterých se svírá srdce, lesknou oči a nohy skáčou do rytmu? Hyml, vždyť já to ani nestíhám poslouchat. Povídám, je to normální? Není. Květy nejsou moc normální kapela, což mi přijde super. Normálních kapel je miliarda.

Když už si Květy pustíte, musíte je buď poslouchat, nebo zase vypnout; jako kulisa fungují fakt mizerně, na to je v nich moc naléhavosti a touhy. Květům se musíte věnovat. Bohatě vám to ale vynahradí. Holky na recepci mi nakonec Bílé včely, novou desku Květů, nevrátily. A já se jim vlastně nedivím. Je to skvělá deska.

Na Bílých včelách se Květy asi nejvíc přiblížily normální kapele s normálníma písničkama. Ambiciózní zvukové koláže a hlukové experimenty zůstaly tentokrát v pozadí. Schválně tu nejsou ani žádní hosté. Raz, dva, tři, čtyři a domů na večeři, dalo by se říct.

Bicí Aleše Pilgra jsou tentokrát přímé, jako by mu kluci z kapely sebrali všechny řetězy, cingrlátka, valchu a čert ví, co všechno to jindy tak báječně rozeznívá. Sporé tóny a velké díry ticha tvoří neúprosný beat, kapela se hrne kupředu jako dobře seřízený stroj. Žádné zbytečnosti.

Přímá a střídmá je i většina textů. Teprve když jim dáte chvilku čas, rozvinou se a pustí barvu. Jako kvetoucí čaj, co z malé kuličky zaplní celou konvici jemnou krajkou. Všichni ti kámoši, ti mrtví, i ti v dálce, ty holky, co nepřišly, co odešly a nebo ty, co jsou z nich už jenom starý unavený ženský, hledající Marko Polo a vlci v beránčích kůžích, všechny tyhle senzační skutečné postavy Květy přivedou do života. Tím plastičtěji, čím větší Bílé včelyjim dáte prostor.

Pokud nechcete, nemusíte je samosebou vůbec pouštět dovnitř. Ale pak nechoďte s brekem, že jste nic nezažili.

 

 Autor: Kuchař Kittchen
Hodnocení redakce: 90% 

http://www.koule.cz/cs/clanky/a-kvety-neznate-tak-to-jste-nic-nezazili-32234.shtml




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno