Info: Hyjé - Stehla - freemusic.cz

fotka

Časy, kdy se po našich ulicích v hojném počtu proháněla východoněmecká lidová vozítka značky Trabant, jsou zaplaťpánbůh za námi. Když dnes našinci, který se alespoň zběžně orientuje v dění na domácí hudební scéně, zmíníte slovo, jímž soudruzi pojmenovali své auto hodné socialistického člověka, tak mu zajisté na mysl vytane jedna mnohem příjemnější asociace. Slovní hříčku velice podobného znění si totiž jako svůj název před pár lety patentovala pražská hudební skupina Traband, jež počtvrté rázně pobídla všechny koně pod kapotou a vyrazila na trh s novým albem.

Pro pravidelného návštěvníka vystoupení Trabandu jejich čtvrtá studiová nahrávka Hyjé! neskýtá velká překvapení. Takřka všechny na ní zaznamenané skladby jsou totiž drahnou dobu pilířem koncertního repertoáru kapely. Jejich soustředěný poslech v pohodlí domova ovšem potvrzuje skutečnost, že nové písně činí přinejmenším rovnocenného partnera svým předchůdcům. Po hudební stránce se opět jedná o nápaditý šraml na pomezí folkrockového písničkářství a energické dechovky. Na takto hrubě vytyčeném poli působnosti kapela pracuje s obdivuhodným spektrem hudebních vlivů sahajících od hospodské odrhovačky a kramářské písně po ozvěny středoevropského folklóru a kabaretu, klezmeru, Balkánu či Orientu.

Na novém albu nalezneme jak dunivě rockovou píseň (Lovci lebek) s odlehčeným bendžo refrénem, tak baladickou melodii balkánského střihu (Černej pasažér) s prvky desperátské poetiky Divokého Západu. Novinkou není inspirace Trabandu jihoamerickým tangem a dalšími styly Latinské Ameriky. Nutno však podotknout, že je tentokrát hudebníci absorbovali více než kdykoliv předtím (Nemám rád trpaslíky, Ve zlatém kočáře, O malém rytíři). Je zřejmé, že si rovněž dosti oblíbili excentrický hudební mix bělehradské skupiny No Smoking Orchestra (mj. závěrečná bezejmenná skladba) a poetiku živelných romských dechovek, tvořících na pomezí Evropy a Orientu. Projevuje se to jak v pasážích, v nichž trabandí dechovka šlape v ďábelském tempu udávaném tubou (V Babylůně), tak ve skladbě s výrazným hitovým potenciálem Černej pasažér, která zní jako když balkánská dechovka procítěně zahraje El Condor Pasa. V některých místech alba se též objevují náznaky orientální (Lano, co k nebi nás poutá, Zloděj a dezertér) či židovské melodiky (Černej pasažér). Punkfolkovou Znouzectnost připomíná skladba O malém rytíři. Keltské hudební motivy v písni Vraťte mi mou hlavu zase vyvolávají vzpomínku na někdejší křesťanskou skupinu kapelníka Jardy Svobody Otcovy děti.

Určitou spojitost mezi Svobodovým dřívějším působištěm a současným Trabandem nacházíme rovněž na tematické úrovni. Výhradní textař kapely se totiž v nových skladbách slouží četnými biblickými motivy (Marie!, Zloděj a dezertér, Krasojezdkyně aj.) a náboženskou symbolikou (Lano, co k nebi nás poutá, Lovci lebek aj.). Právě v oblasti textů spatřuji nejvýraznější obohacení vůči předchozím albům skupiny.

Samozřejmě nesmí chybět alespoň jedna píseň s námořnickou tematikou. V aktuálním případě (Lano, co k nebi nás poutá) ovšem Svoboda text skladby doplňuje o křesťanskou dimenzi. Novinkou je čistě milostná píseň bez velikých ambicí, jíž není cizí pro Traband charakteristický humor (úvodní, slovensky zpívaná Katarína!). Celkem vtipná je též Janou Modráčkovou zpívaná zpověď "báječné ženské", která polemizuje s optimistickým viděním partnerského soužití, o němž pěl countryový bard Michal Tučný (Když si báječnou ženskou vezme idiot). Originální legráckou je báseň v morseovce autora Tomáše Lébra (praví booklet) zakomponovaná do přechodu mezi dvěma písněmi.

Hrdiny Svobodových vysoce narativních písní jsou odedávna nejrůznější tragikomické postavičky z okraje společnosti, životní outsideři a psanci. Je jasné, že svou delegaci vyslali také na novou desku (Zloděj a dezertér, V Babylůně aj.). Vykořeněný muž, jenž o sobě tvrdí, že je Černej pasažér, by klidně mohl být uprchlíkem ze země zmítané válkou. S monotónní každodenností není příliš spokojen úředníček v písni Mraky, jenž vlastní neuspokojivou existenci srovnává s podobně nezajímavým životem svých předků. Mnohé texty nepostrádají společensko-kritický tón. Svoboda zesměšňuje maloměšťáckou omezenost a opovrhuje společenskou konformitou (Trpaslíci, O malém rytíři). Taktéž si na mušku bere aroganci moci (Ve zlatém kočáře) a zapáleně odmítá jakoukoliv ideologickou manipulaci (Vraťte mi mou hlavu, Lovci lebek).

Pro ty, kteří čtou jen nejkratší odstavec: Traband se na své čtvrté řadovce Hyjé! představuje jako osamělý jezdec, který namísto prérie pádí městskou krajinou. Obdivuhodně různorodá a zároveň kompaktní směsice písní je věrným odrazem dokonalé provázanosti dnešního světa a zdařilou výpovědí o existenci v něm.

Pozn.: CD je doplněno videoklipem ke skladbě Černej pasažér s Vladimírem Javorským v hlavní roli (režie Tomáš Hubáček) a krátkým záznamem vystoupení kapely ve foyer klubu Dobeška.

90%




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno