Info: Umakartové - Antonín Kocábek - tyden.cz

fotka

Biorchestr je duo dnes již manželů Pilgrových: Aleš jinak sedí za perkusemi, resp. bicími v kapelách Květy a Ty syčáci, v domácím projektu hraje na kytaru a další nejrůznější nástroje, Jana kromě zpěvu obsluhuje hlavně klávesy. Komorní a křehké písničky jsou primárně folkové, ale díky tomu, že se praxe a vlivy výše zmíněných kapel (a brněnské alternativní scény vůbec) nemohly neprojevit, lze album považovat za jakousi moravskou odpověď na freak folk.

Nenápadný obal ukrývá zábavu, která se jen tak neomrzí.Třetí album Umakartové v tomto trendu jde zatím nejdál. Zatímco v koncertní podobě je provedení aranžérsky jednoduché, z nahrávky vše zní pestře a místy až zvukově rafinovaně. Biorchestr se tak přibližuje třeba k pražským Hm…, kteří se podobně nespokojují s prvotním písničkovým nápadem, ale dále s ním zacházejí jako s jen pouhým polotovarem a opracovávají ho ze všech stran. Ubylo prvoplánovosti, prohloubila se poetika, vše drží víc pohromadě.

Skvělý je i posun ve vyváženosti. Tím, že přibylo ženského zpěvu, písničky už (jako dříve) nepůsobí jako Alešova sólová záležitost, ve které je Jana jen naroubovaným hostem. Stejně tak je v rovnováze i nápaditost hudby s dotaženými texty. Deska tak zní dotaženě a vedle hravosti i originálně. Díky něžné poetice se může bez obav postavit i vedle takových velikánů slova, jako je Jiří Suchý nebo Karel Plíhal, zároveň však nabízí neméně dobrodružství po stránce hudební.

Nápadů je zde doslova nadprodukce. S bezbřehou lehkostí se s ubíhající nahrávkou line jeden hudební nápad za druhým, jedna silná melodie střídá druhou. A vše s až odzbrojující přirozeností - k tomu, jak se prolínají akustické hudební pasáže s elektronickými motivy a až popově vstřícné melodie s produkčními experimenty, se jen těžko hledají srovnání.

Biorchestr si hraje rád.Korunkou a bonusem všech nápadů je limitovaná edice CDB neboli Compact Disc Game. Krabička zde obsahuje nejen nahrávku samou, ale zároveň i originální stolní hru. Texty jsou součástí hracích karet a písničky působí jako časomíra. Jde rozhodně o milé, vtipné i chytře vymyšlené zpestření, ale bylo by asi škoda, kdyby v jeho stínu zůstalo skryto to nejdůležitější - že totiž po dvou příjemných a slibných, ale nevybočujících nahrávkách má Biorchestr do třetice k dispozici konečně kolekci, která je nejen ve všech směrech dál, ale kvalitativně za sebou nechává mnohé slavnější kolegy.

 

Antonín Kocábek

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/dvojita-porce-hrani-nejen-pro-male-deti_237733.html




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna

příměstský tábor Brno