Divozemí - Milan Tesař - Crossroads

fotka

Děti známých muzikantů to mají těžké. Geny i prostředí, ve kterém vyrůstají, mají sice napěchované touhou převzít štafetový kolík, hrát a tvořit, avšak na druhou stranu se musí připravit na otázku visící na každém rohu: Jak moc mu/jí pomohl tatínek? Písničkář Jakub Čermák má výhodu, že jej s jeho otcem, Mírou Wanekem ze skupiny Už jsme doma, nepojí stejné příjmení. Umělecké geny bezpochyby podědil, vztah k muzice taky. Jeho hudba (a také poezie, protože Jakub se minimálně stejně aktivně jako písním věnuje psaní v řeči vázané) má však s Už jsme doma společného jen málo – snad jistou žánrovou rozvolněnost, originální (ale přitom úplně jinou) poetiku a roztěkanost promítající se do rytmické struktury písní.
Album Dům slzí (Guerilla Records), které Jakub vydal v roce 2009 pod pseudonymem Cermaque, jsem vnímal jako velkou událost. Naléhavě vykřičené verše jako „I já tě volám, spanilá! / Potomku Úrana a Gaie…“ mi učarovaly, ale zároveň jsem si uvědomil, že by působily mdle, kdyby je autor zpíval pouze svým nevýrazným hlasem. Zatímco Dům slzí povýšil producent Martin E. Kyšperský (Květy) na umění, následující Jakubovo demo Tolik srdcí (2010) a vlastně ani album Přítel holubů, vydané jako příloha básnické sbírky Stroboskopy (2011), mě tolik nezaujaly. Mezitím Čermák založil kapelu Cirkus Cermaque (už v březnu 2010 s ní odehrál 45minutové vystoupení na Radiu Proglas), se kterou nyní vydává další řadové album Divozemí.
CD vznikalo bez externího producenta, a tak mohu jen odhadovat, zda si jednotliví muzikanti korigovali výsledky nahrávání navzájem, nebo se Jakub Čermák sám poučil z minulých zkušeností. Album je však minimálně stejně silné – a po aranžérské stránce mnohem pestřejší – než Dům slzí. Natáčení se zúčastnilo deset muzikantů a vokalistů (v bookletu není uvedeno, kdo je člen skupiny a kdo host, nicméně písničkářka Beata Bocek například účinkuje pouze v jedné písni). Počet použitých nástrojů by vydal na několik řádků a podobně jako na albech skupiny Květy jde o kombinaci běžných instrumentů (kytary, klarinet, viola, klávesy, basa, perkuse, bicí) a nejroztodivnějších předmětů (miska s vodou, bedna s ořechy, taška s lahváči). Třebaže Čermákův nevýrazný vokál (s utopenými koncovými souhláskami a s jen přibližnou intonací) zůstává „jistotou“, právě bohaté aranže vyzdvihují výsledek o několik pater výš. V kombinaci s Jakubovým textařským uměním tak vznikla deska, kterou neváhám pro její atmosféru a pestrost řadit mezi nejlepší domácí alba roku 2011.
Album obsahuje sedmnáct písní a v každé z nich najdeme originální básnické obraty a nečekané, jakoby snové, obrazy. Čermák skvěle pracuje se zažitými klišé (se symbolem kouře spojí větu „Je daleko do Ostravy!“), zajímavě vygraduje text o lásce („vdává se na sedm stehů“), odkazuje na básníky-klasiky („Výstřel přetnul / noci kravál / do noci se zřítil Lorca…“), na tvorbu těchto klasiků („Pasáček, co na hoboj hrál…“) i sám na sebe (věta „Kam ho neseš, popelavá?“, vystavěná podobně jako výše citované „I já tě volám, spanilá!“).
Hudba Cirkusu Cermaque místy koresponduje s textem (rytmický a přitom trochu rozkolísaný klezmer v písni o chromé a nevidomé kobylce), jinde jde jakoby proti smyslu písně (melodický klarinet jako odpověď na verše o hryzajícím potkanovi a kroutících se zmijích). Když melodická basová figura jako z hitu Ivana Hlase uvede skandovaný text písně Znamení fénixe, není to jen snaha o udržení posluchačovy pozornosti, ale další špičkové číslo pozoruhodného cirkusu. K dokonalosti některým skladbám chybí větší úspornost (píseň Vodka není jediná, u které bych část upovídaného textu vyškrtl), ale celkově Cirkus Cermaque působí jako velké osvěžení české akustické scény. Folk pro třetí tisíciletí? Komorní alternativa? Blues přetavené do kulhavého valčíku? Zpívaná poezie, která vyvěrá ze „samé horké lásky k žití“, jak se zpívá v písni Stříbský mlýn.
www.hudebnicasopis.cz                            

 

 Milan Tesař (Radio Proglas)




Další zprávy

O NÁKUPU
© Indies Scope

IČ 105 34 181     /     Dolní Loučky 191     /     594 55  Dolní Loučky u Brna
×